Uvádí se, že mnozí členové německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) kritizovali Nord Stream 2 a úzkou spolupráci mezi Ruskem a Německem v energetické oblasti, ale otázka amerických sankcí je však obrátila proti samotnému Washingtonu, a důležitou roli zde hrál německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmeier.

Zejména člen německého parlamentního výboru pro mezinárodní záležitosti, Roderich Kiesewetter, zdůrazňuje, že americká administrativa by se měla vzdát sankcí, které jsou projevem probíhající v USA předvolební kampaně. 

"Nikdy jsem nebyl jedním z politických stoupenců plynovodu... Nechápu však, jakou hrozbu představuje Nord Stream 2 pro americkou národní bezpečnost. Přitom samotné americké sankce jsou neslučitelné s mezinárodním právem," řekl Kiesewetter. 

Politik také připomněl, že USA každoročně dováží asi 160 milionů barelů ruské ropy, a „tím významně přispívají k financování Ruska, které sami kritizují“. 

Plynovod Nord Stream 2 

Projekt plynovodu Nord Stream 2 je výstavba dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od pobřeží RF přes Baltské moře do Německa. Má vést rovněž přes výsostné nebo výhradní ekonomické prostory Finska, Švédska a Dánska. 

Projekt ztělesňuje Nord Stream 2 AG s jediným akcionářem Gazpromem. Evropští partneři Royal Dutch Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall financují výstavbu z poloviny, tedy každá v částce 950 milionů eur. 

Proti projektu vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, dále USA, jež aktivně prosazují v EU vlastní zkapalněný zemní plyn, a také Polsko, Lotyšsko a Litva, které považují projekt za politický. USA schválily koncem loňského roku obranný rozpočet, do kterého zařadily sankce proti společnostem, jež se účastní výstavby plynovodu Nord Stream 2. Výstavba byla pozastavena, protože švýcarská společnost Allseas, která kladla potrubí, hned zrušila práci.