Lipovská  si myslí, že  mezi křesťanstvím a ekonomií existuje jasný vztah. Podle jejich slov je totiž ekonomie bez hodnotového systému nemyslitelná.

V této souvislosti dotyčná rovněž připomněla, že řada nositelů Nobelovy ceny za ekonomii byli věřící a praktikující židé.

„Největší chybou je vykastrovat ekonomii a postavit ji z pevných hodnot na hliněné nohy konzumu. Naopak, dnešní ekonomická věda i hospodářsko-politická praxe bolestně potřebují návrat k základním hodnotám – zejména ke znovuobjevení rozdílu mezi bídou, blahobytem a chudobou,“ zdůraznila ekonomka v rozhovoru, jehož část si lze přečíst na jejím Facebooku.

Pokud se jedná o pojmy „chudoba“ a „bída“, pak podle ekonomky v chudobě žije ten, kdo má právě tolik majetku, kolik potřebuje, kdežto v bídě žije ten, kdo má mnohem méně, než potřebuje.

Rovněž nechybí poznámka k Institutu svobody a demokracie, v němž dotyčná spolupracuje s Janou Bobošíkovou.

„Institut svobody a demokracie jsme založily při příležitosti 30. výročí 17. listopadu s cílem šířit hodnoty svobody a demokracie bez přívlastků v době, kdy tyto hodnoty výrazně ztratily na svém skutečném obsahu tak, aby se Česká republika znovu změnila v sebevědomou, svobodnou, hospodářsky prosperující a suverénní parlamentní demokracii,“ uvedla Lipovská.

Podotkla, že pro ni osobně je Institut místem bezbřehé svobody bádání, místem svobodné práce.

„V mnohém tak supluje roli akademické půdy, která se v současné Evropě svobody – snad ze strachu z pravdy – zříká,“ poznamenala.

Lipovská se vyjádřila i k problematice současného kapitalismu. Prohlásila, že kapitalismus založený na volném trhu a soukromém vlastnictví z principu nepovoluje státní intervence do hospodářství.

„A kde nezasahuje stát, tam se nemohou vynořit takové velké nadnárodní firmy, které trhu škodí. Není totiž problémem velká nadnárodní společnost sama o sobě - ostatně my, Češi, jsme přece dodnes hrdí, když někde v cizině vidíme značku Baťa,“ připomněla odbornice.

V této souvislosti Lipovská přišla s pozoruhodnou paralelou.

„Problém představují velké nadnárodní slabé firmy, které k přežití v konkurenčním boji pod taktovkou neviditelné ruky trhu potřebují viditelnou pěst státu. Tzv. kapitalismus, kde hraje prim velká slabá vláda ve službách velkých slabých firem, je vlastně jen jiný název pro socialismus,“ zdůraznila ekonomka.

Rozpad společnosti?

A jaké byly reakce? Někteří sledující Lipovskou podpořili.

„Hano, nádherná sebereflexe, kontemplace i brilantní ekonomická analýza v jednom. Jste úžasná, moudrá a vzdělaná. Jenom jestli to není házení perel sviním, alespoň podle některých komentářů, “ napsal Mojmír Voňavka.

„Tohle se povedlo: „Problém představují velké nadnárodní slabé firmy, které k přežití v konkurenčním boji pod taktovkou neviditelné ruky trhu potřebuji viditelnou pěst státu. Tzv. kapitalismus, kde hraje prim velká slabá vláda ve službách velkých slabých firem, je vlastně jen jiný název pro socialismus.“ Sice Vás lidé budou chytat za slovíčko slabá firma, ale kdo chce, tak ten to pochopí. Někteří lidi si takhle nepohodlně vyložené věci nechtějí připustit,“ zareagoval Adam Al Patino.

Výrok Lipovské ohledně  kapitalismu inspiroval komentující k tomu, aby tuto myšlenku dále rozvinuli.

„S kapitalismem (bez státu) je to stejné jako s komunismem – nikdy neexistoval,“ vyslovil se Petr Dvořák.

„Problém je v pěsti jiného státu, než ve které ta která firma působí. Siemens, Westinghouse, Microsoft a mnohé další. Státy, které se vlastních intervencí zřeknou, ale cizí intervence tolerují, jsou ve stejné pozici, jako národy, které překovaly meče na radlice,“ uvedl Václav David.

„Jednak je pojem chudoby i za poslední dvě století změnil. Dnes je chudý, kdo si nemůže koupit mobil. Ale hlad neexistuje. Tedy z hlediska minulosti chudí nejsou. Nikdo neřeší, že nízké příjmy jsou často dané nízkou kvalifikací a nezájmem. To je velmi závažný problém, proto sociální pomoc dnes způsobuje rozpad společnosti. Slabý stát je tam, kde jsou nevzdělaní, slabí voliči, kteří ničemu nerozumí. Je doba, kdy se každý snaží přiživit, tedy žít na něčí úkor. Je to skutečná podstata EU se svými dotacemi, které ve skutečnosti fungují jako nástroj prosazení politické ideologie a ovládání. Nikdo to nekritizuje, jsem sám. Kapitalismus jsem nezažil, protože jsem nikdy nezažil volný trh. Překvapilo mě, že i k tak jednoduché věci jako volný trh je nutná výchova a morálka, jinak se to zvrhne do mafiálního kamarádíčování,“ poznamenal  Jiří Zadražil.