Podle slov předsedy je výběr linek spojen s tím, že s vládním strojem souvisí komplikace ohledně pandemie koronaviru.
„Je to vyloženě z praktických důvodů. Vládní letka velmi dobře spolupracovala, ale ukázalo se, že musíme v případě použití vládní letky mezipřistát. To je buď v Indii, Thajsku, nebo na Filipínách, a to jsou všechno rizikové oblasti,“ konstatoval Vystrčil v České televizi.
Taktéž objasnil, že pakliže by byl použit komerční letoun, byla stanovena podmínka ohledně ceny. Šlo o to, aby tento let nebyl dražší než let státním letadlem. V této souvislosti také vyloučil, že by se jednalo o jakýsi politický nátlak.
„Osobně jsem mluvil s panem ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) a ten mi jednoznačně deklaroval, že je připraven letku poskytnout, pokud to bude možné a pokud o to požádám.“
Jedna věc však Vystrčila mrzí – letoun totiž nebude moci mít státní české znaky. Předseda Senátu však konstatoval, že napravení nějakým způsobem přece jen jde a nechá si to jako překvapení.
Připomeňme i situaci, která předcházela zmíněné cestě na Tchaj-wan. Předseda horní komory českého parlamentu Miloš Vystrčil totiž dříve prohlásil, že při březnové schůzce nejvyšších ústavních činitelů cítil „téměř zhmotnělou obavu“ premiéra a ministra vnitra, že Čína nedodá Česku ochranné pomůcky, „pokud, Vystrčile, nebudeš ticho“.
Ministr vnitra Jan Hamáček pak v červnu potvrdil, že se vláda v nejtěžších dnech koronavirové krize pokusila odradit předsedu Senátu od cesty na Tchaj-wan. Obávala se, že Čína zarazí dodávky objednaných ochranných pomůcek do Česka.
Rozhodnutí oficiálně navštívit Tchaj-wan Vystrčil zveřejnil 9. června.
„Na Tchaj-wan pojedu. Důvody jsou dva. Jsem přesvědčen, že je to správné z hlediska hospodářského a ekonomického i z hlediska toho, jak se mají k sobě demokratické země chovat,“ uvedl předseda s tím, že do Česka se vrací hodnotový střet, „který jsme v roce 1989 statečně vybojovali“.
Na jedné straně podle jeho názoru stojí suverenita, vláda práva a demokracie, na druhé zase něco, co nazval jako počítání grošů. „A je potřeba říct, že nám nezáleží jenom na těch groších, ale i na demokracii a svobodě,“ odůvodnil Vystrčil.
Cestu na Tchaj-wan plánoval už jeho předchůdce Jaroslav Kubera. Měla se uskutečnit v únoru, ale Kubera na konci ledna náhle zemřel na infarkt.