Včera polský antimonopolní regulátor UOKiK uložil ruskému Gazpromu pokutu v částce 213 milionů zlotých (přibližně 50 milionů eur) za odmítnutí spolupráce ve věci plynovodu Nord Stream 2. Gazprom se hodlá proti tomuto rozhodnutí odvolat.

„Není to principiální zpráva, fundamentálně na tom nic nemění,“ zdůraznil Mitrachovič.

Podotkl, že Varšava vynaložila velké úsilí pro zmaření výstavby plynovodu Nord Stream 2. Podle jeho slov hledá polská strana záminky v mladém právu EU, aby Rusku v realizaci projektu zabránila.

„Právě Polsko si vyhledalo bod, podle něhož nelze zakládat konsorcium, které by stavělo plynovod Nord Stream 2 bez souhlasu Varšavy, protože společnosti, které budou plynovod stavět, budou pracovat také v Polsku,“ vysvětlil odborník.

Mitrachovič dospěl k závěru, že na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 se mohou projevit okolnosti spojené s USA.

Čím to všechno začalo

Loni v květnu předložil UOKiK Gazpromu a pěti jeho partnerům v projektu výstavby plynovodu Nord Stream 2 – OMV, Wintershall, Shell, Uniper a Engie – obvinění z porušení antimonopolní legislativy Polska kvůli financování výstavby plynovodu.

V listopadu regulátor francouzské Engie uložil pokutu ve výši asi 45 milionů dolarů za neposkytnutí informací týkající se této věci. V lednu je odmítl poskytnout také Gazprom. V ruské společnosti podotkli, že požadovaná informace nebyla spojena s antimonopolním vyšetřováním, které provádí regulátor. Ve společnosti upřesnili, že UOKiK odmítla vysvětlit, proč potřebuje údaje o plynovodu.

Plynovod Nord Stream 2

Projekt plynovodu Nord Stream 2 je výstavba dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od pobřeží RF přes Baltské moře do Německa. Má vést rovněž přes výsostné nebo výhradní ekonomické prostory Finska, Švédska a Dánska.

Projekt ztělesňuje Nord Stream 2 AG s jediným akcionářem Gazpromem. Evropští partneři Royal Dutch Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall financují výstavbu z poloviny, tedy každá v částce 950 milionů eur.

Proti projektu vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, dále USA, jež aktivně prosazují v EU vlastní zkapalněný zemní plyn, a také Polsko, Lotyšsko a Litva, které považují projekt za politický.