Nejhorší čtvrtletí v dějinách

V lednu až březnu americký HDP ztratil pět procent, což znamenalo konec 11letého hospodářského růstu. Projevilo se na tom značné snížení spotřebitelských výdajů, na něž připadá téměř 70 % ekonomické aktivity.

Kvůli karanténě, zastavení byznysu a velké nemocnosti očekávali ekonomové ve druhém čtvrtletí pokles o dvoumístnou hodnotu. Ty nejhorší obavy se potvrdily.

Podle úsudku Ministerstva obchodu USA v dubnu až červnu poklesl HDP o jednu třetinu a byl tím zmařen veškerý ekonomický růst od roku 2015. Ekonomika se fakticky vrátila na úroveň, na níž byla před více než pěti lety.

K ničemu takovému dříve ještě nedošlo. Předchozí čtvrtletní antirekord byl zaznamenán v roce 1958 – minus deset procent. A roční  v roce 1932 - 12,9 %.

Byly zatím zveřejněny jen předběžné údaje. Definitivní budou ohlášeny 27. srpna.

„Omezení pohybu zavedená v březnu a dubnu byla částečně zrušena v některých regionech země v květnu a červnu, domácnosti a komerční struktury dostaly od státu podporu. Podniky a vzdělávací instituce však fungovaly i nadále on-line a spotřebitelé snížili výdaje,“ uvádí se ve zprávě ministerstva.

Nejhlubší recese

Největší investiční banky Goldman Sachs a JP Morgan varovaly již v dubnu před nevyhnutnou recesí. Ta teď byla uznána oficiálně: pokles dvě čtvrtletí za sebou, přičemž jde o velmi hluboký pokles.

Vlna bankrotů již vedla k prudkému růstu nezaměstnanosti – na 14,7 %. Podle informací Ministerstva práce USA podpory v nezaměstnanosti dostává nyní 17 milionů Američanů.

Ani Velká hospodářská krize, ani Velká recese (z roku 2008), ani žádná jiná z více než třiceti hospodářských krizí, k nimž došlo v posledních dvou stoletích, nevyvolaly tak prudké oslabení ekonomiky za tak krátkou dobu.

Obnovení nebude rychlé

V Bílém domě zdůrazňují, že ekonomika vstoupila do krize v lepší kondici než před dvanácti lety. Například dluhové zatížení domácností bylo nižší než před rokem 2008. A obnovení budou napomáhat stimuly federální vlády. Od března byla trhům poskytnuta obrovská částka – asi šest bilionů dolarů.
Mezinárodní měnový fond přitom odhaduje pokles na 37, a nikoli 33 procent. A obnovení, které se očekávalo ve třetím čtvrtletí, zatím není vidět.

„Kvůli růstu počtu onemocnění virem se ekonomika zastavila na několik týdnů, protože se spotřebitelé vyvarovali výdajů a cestování v podmínkách pokračujícího propouštění zaměstnanců,“ podotýká Bloomberg.

„To je hrozné,“ říká Nariman Behravesh, hlavní ekonom IHS Markit. „Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ dodává.

„Zpráva Ministerstva obchodu USA ukázala, jak hluboká a temná je díra, do níž se ekonomika propadla,“ konstatuje Mark Zandi, hlavní ekonom Moody’s Analytics. Pro změnu této situace bude třeba mnoho času.

Jak poukazují odborníci švýcarské bankovní skupiny Julius Baer, likvidace pracovních míst pokračuje, a proto Američané musí očekávat růst nezaměstnanosti v důsledku restrukturalizace společností a nadcházejícího prudkého růstu bankrotů.

Mezinárodní měnový fond předpovídá, že podle výsledků tohoto roku se sníží ekonomika USA o 6,6 %. Kromě koronaviru na ni působí také fundamentální rizika a také opatření regulátora. V první řadě obrovský státní a korporativní dluh plus perspektiva dlouhého období nízké nebo dokonce záporné inflace kvůli nulovým sazbám Fedu.

Značná část obyvatelstva Spojených států narazí na značné zhoršení kvality života a velké hospodářské potíže v následujících několika letech, varují v MMF. 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.