Možná nevíte nic o Bulharsku, ale tento objekt jste určitě viděli na fotkách na internetu. Když vyhledáte na Google něco jako „nejznámější komunistický památník,“ je velmi pravděpodobné, že uvidíte právě Buzludžu, památník Bulharské komunistické strany.

Brutalita a Turci

Tento monument stojí uprostřed země ve výšce téměř půldruhého kilometru. S vrcholem, na němž byl vybudován, je spojeno mnoho významných událostí v bulharských dějinách: v nerovném boji tu zahynul Hadži Dimitr a byl zraněn Stefan Karadža, který bojoval za osvobození Bulharska z Osmanské říše. Nedaleko tohoto místa stojí Památník Svobody věnovaný bitvě o Šipku z dob rusko-turecké války. A v srpnu 1891 bylo na vrcholu této hory vyhlášeno založení Bulharské sociálnědemokratické dělnické strany. Plány na vybudování monumentu se zrodily na konci padesátých let, ale výstavba byla zahájena až v roce 1974 a ukončena o 7 let později. Projekt původně neobsahoval výstavbu budovy pro návštěvníky a různé akce, později bylo rozhodnuto postavit právě památkovou budovu.

Objekt byl vyprojektován v brutalistickém stylu, má prvky staré architektury a zároveň futurismu. Skládá se z pylonu se svítící hvězdou a obrovskou kupolí připomínající tvarem talíř. Výstavby se zúčastnilo téměř 6 tisíc lidí, bylo použito 70 tisíc tun betonu, 3 tisíce tun oceli a 40 tun skla.

Autor projektu Georgi Stoilov se narodil v roce 1929 a v letech druhé světové války byl účastníkem partyzánského hnutí. V roce 1954 absolvoval Moskevskou vysokou školu architektury a zahájil profesionální dráhu v sovětské konstrukční kanceláři GlavProjekt. Podle jeho projektů byla postavena budova Bulharského národního rozhlasu, velký počet hotelů na černomořském pobřeží a v Sofii. Vykonával funkci primátora hlavního města a ministra regionálního rozvoje. Dnes žije 91letý Georgi Stoilov v Sofii a dosud pracuje.

Dříve pracovali všichni

Podle všeobecně uznávané verze byly prostředky na výstavbu Buzludže shromážděny bulharskými občany. V exkluzivním rozhovoru se zpravodajem Sputniku potvrdil Georgi Stoilov tuto verzi:

„Když mne předvolali na ÚV Bulharské komunistické strany, řekli, že peníze mají, všechno je zajištěné, odpověděl jsem: nepotřebuji vaše peníze. Obrátíme se na bulharský lid a ten peníze shromáždí. Získali jsme tak 16 milionů (levů) a postavili jsme památník za 14. Dva miliony jsme předali na mateřské školky a podobné věci.“

Architekt se domnívá, že by v současné době nebylo možné shromáždit peníze na vládní objekt, protože stav bulharské ekonomiky je dost bídný.

„Tenkrát bylo všechno jinak, byla to jiná doba. Pracoval celý národ, Bulhaři, Arméni, Romové. Všichni pracovali. Zmobizovali jsme všechny, práce probíhala s velkým elánem. Dnes se to všechno hroutí.“

„Říká se, že v Číně mají komunismus, nejsem ale o tom přesvědčen“

Památník byl slavnostně otevřen 23. srpna 1981. V době po pádu socialistického režimu v roce 1989 byl značně poškozen: větší část mozaik z vnitřní a vnější strany byla zničena, rozbita podlaha z bílého mramoru. Kupolí se zobrazením srpu a kladiva dávno teče. Budova je zvenčí i zevnitř pomalována graffiti, na zdech jsou nápisy jako třeba it’s just a head na místě něčí ulomené hlavy, forget your past uvnitř, ostatně stejně jako never forget your past zvenčí.

„Zapomenout na minulost, tohle vymyslel nějaký idiot,“ řekl Stoilov. „Proč bychom měli zapomenout na Buzludžu? Tento vrchol je místem skutečné slávy. Na dějiny se nesmí zapomínat, je to velká minulost Bulharska.“

Bulharsko dávno dalo sbohem komunistické ideologii. Jak říká sám Stoilov: „Komunismus již není. Už není v Rusku, není v Bulharsku. Říká se, že komunismus mají v Číně, ale nejsem o tom přesvědčen.“

Památník věnovaný tomuto politickému režimu však lákal a láká mnoho turistů absolutně mimo ideologický kontext, svojí polohou a rozsahem. Ruský fotograf Alexandr Bormotin, vítěz soutěže britské univerzity architektury Chartered Institute of Building se přiznal, že navštívil Bulharsko speciálně, aby udělal jednu fotografii: monumentu na Buzludži.

„Nevím přesně, co vzbuzuje tento zájem, ale v těchto dnech promítali v televizi pořad, v němž se mluvilo o tom, jak z celého světa, z Argentiny, Mexika, Kanady, USA, Francie a Velké Británie, z různých končin světa přicházejí lidé, aby spatřili tuto stavbu. Je to krásné, ať přicházejí. Škoda jen, že památník je ve špatném stavu,“ řekl Stoilov.

Létající talíř? Proč ne?

Buzludža je populární mezi milovníky adrenalinových sportů, například base jumpingu. Zapůsobila velkým dojmem také na známého ruského roofera Vitalije Raskalova.

Bulharskému architektovi je toto „utilitární“ použití jeho díla velmi příjemné: „Ať ho používají ke všechmu pozitivnímu,“ řekl.

Také na přirovnání Buzludže k UFO pohlíží Stoilov klidně: „Možná skutečně připomíná létající talíř. Takhle jsem to ale nemyslel. Ostatně, ať si lidé myslí, co chtějí.“

Památník ale dosud má svůj politický život. Každý rok koncem července pořádá Bulharská socialistická strana, dědička komunistické strany, na Buzludži velkou slavnost pro své stoupence a všechny zájemce.

Stoilov sdělil, že se dříve občas této akce zúčastnil, ale letos byla zrušena kvůli pandemii.

Symbol lidských snů

Loni v létě vyčlenil americký fond Getty (Getty Foundation) prostředky na průzkum konstrukce Buzludže. Bulharská architektka Dora Ivanova, autorka projektu renovace objektu, sdělila, že tyto prostředky byly vydány na průzkum objektu a vývoj projektu na jeho obnovu, tedy na změnu jeho účelu.

Na otázku, proč peníze na Buzludžu dávají Američané místo bulharské vlády, Stoilov odpověděl: „Jak to mám vědět?“

„V obci Stara Zagora (pozn. - kde se nachází památník) říkají, že mají dost peněz na renovaci. Ale je třeba rozhodnutí ministerstva kultury o tom, že Buzludža má status památníku. Rozhodnutí ale nebylo dosud přijato. Navrhl jsem to (pozn. renovaci) dokonce písemně. Očekávají, že toto zasedání ministerstva kultury bude brzy svoláno a bude schváleno rozhodnutí o statutu. Doufejme, že tomu tak bude. Přijmou-li toto rozhodnutí, bude to znamenat, že (pozn. stavba) stojí za to,“ řekl.

Bulharský architekt vysvětlil, že ministerstvo má rozhodnout, v jaké podobě má být památník renovován, v původní podobě nebo například bude věnován velkým Bulharům od doby Velkého Bulharska a Prvního bulharského království ze 7. století až do současnosti. Samotnému autorovi se líbí nápad na založení muzea, v němž by se lidé mohli seznámit s dějinami komunistického hnutí v Bulharsku.

Na internetové stránce památníku se uvádí, že jeho tvar odráží komunistickou ideu o nekonečnosti a budoucnosti. Stoilov říká, že jeho cílem bylo vytvořit něco, co by se stalo především symbolem lidských snů. „Podařilo se mi toho dosáhnout obrovskou prací,“ řekl na závěr.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.