Dlouhotrvající debata o míře legitimity odsunu Němců z československého území po druhé světové válce, stejně jako o incidentech, které tento proces doporovázely, byla dnes doplněna příspěvkem europoslance Jana Zahradila. Na videu uveřejněném na svých sociálních sítích český politik připomněl 75. výročí ukončení postupimské konference, která vedla k podepsání vítěznými mocnostni tzv. Postupimského protokolu, jenž položil právní základ k vyřešení řady otázek spojených s poválečným uspořádáním v Evropě. 

„Před 75 lety, 2.srpna 1945, skončila postupimská konference vítězných mocností WW II. V mediálním mainstreamu se o tom asi moc referovat nebude, do dnešního ,nového’ dějepisu se to nějak nehodí. Tak zde alespoň krátké video,” píše europoslanec.

Zahradil zdůraznil, že Závěrečný protokol postupimské konference mimo jiné obsahoval článek 12. protokolu, který založil mezinárodněprávní rámec pro odsun Němců z území Československa, Polska a Maďarska. V souvislosti s tím Zahradil jednoznačně odmítá argumentace těch, kteří tvrdí, že vysídlení sudetských Němců bylo projevem svévolného bezpráví. Ve skutečnosti je to právě naopak – odsun Němců byl totiž nedílnou součástí poválečného uspořádání Evropy, na němž se shodly všechny vítězné mocnosti, uvedl český politik. Dodal také, že tvrzení o neligitimitě vysídlení Němců se dá označit za falšování historie.

Hanba nebo legitimní krok?

Uživatelé na sociálních sítích vyjadřovali protichůdné názory ohledně tohoto kontroverzního tématu. Někteří tvrdili, že nehledě na skutečnost, že odsun byl výsledkem dohody mezi vítěznými mocnostmi a součástí poválečného uspořádání, se to stěží dá považovat za legitimní akci. 

„Odsun byl jednoznačně bezpráví. Lidé, kteří nic neudělali (a prosím tu historku o 80% podpoře nacistů německým obyvatelstvem si nechte od cesty, lhát můžete v televizi) přišli o majetek, o domov a často i o život. To, že se na tomhle odsunu dohodli politici vítězných mocností, nemění na věci vůbec nic,” vyslovil svůj nesouhlas se stanoviskem Zahradila uživatel Amir Zolal.

Příspěvek Jana Zahradila nenechal bez povšimnutí ani český novinář a jeden ze zakladatelů neziskové organizace Člověk v tísni Jaromír Štětina. Podle jeho názoru jsou Zahradilovy výroky projevem nacionálního nepřátelství vůči Němcům, což je nevhodné z hlediska současné mezinárodní politiky. 

„Vážený pane Zahradile, politika nacionálního nepřátelství k Němcům je ožehavě nebezpečná pro náš stát,” napsal Štětina.

S tímto názorem však zřejmě nesouhlasí řada dalších uživatelů. Například Milena Topičová varovala před překrucováním dějin. Myslí si, že historická fakta nesmí být přehlížena. 

„Nesmíme zapomínat na dějiny... nedovolujme jejich překrucování ... díky,” vyzvala dotyčná.

Další uživatelé upozorňovali na nutnost rozlišovat mezi legitimitou a oprávněností samotného odsunu na jedné straně a metod, jimiž byl ten odsun uskutečňován na straně druhé. 

„Ano, to je vše pravda. Ovšem pravdou je i to, že realizace odsunu byla provázena násilnostmi a krutostmi,” napsal uživatel Míla Král ve svém komentáři pod tweetem Zahradila.

Následně se do diskuze zapojil i řeporyjský starosta Pavel Novotný. Ten vyjádřil přesvědčení, že Češi by se za odsun měli stydět.

„Způsob, jakým byl odsun proveden, byl hanebný. Měli bychom se stydět za řadu nechutností, které jej provázely. Děkuji za exkurz. Velmi nešťastné video,” uvedl pražský politik.

Kritický názor vůči metodám odsunu vyjádřil i uživatel jménem George H., na druhé straně nepopírá legitimitu a odůvodněnost samotného rozhodnutí.

„Násilné incidenty neschvaluji. Ovšem po 7 letech okupace jim asi jsem schopen rozumět. Němci se tu taky nechovali zrovna hezky… Likvidace německé menšiny na českém území byla více méně nutná. A hlavně byla se souhlasem vítězných mocností, vysvětlil svůj názor tento uživatel.