Nevíme bohužel, jestli autoři amerického časopisu The National Interest rádi hrají počítačovou hru World of Tanks, ale na papíru to dělají rádi. V zásadě na tom není nic špatného, je to jejich práce. Nedávno tento časopis uveřejnil článek Dana Goureho, který vyjádřil předpoklad, že „polské ozbrojené síly budou muset válčit s Ruskem bez hlavních bitevních tanků (main battle tank). Novinář se rovněž domnívá, že dodávka amerických tanků M1 Abrams Polsku by mohla vyřešit problém modernizace armády této evropské země.

Pokusíme se zjistit, nakolik je to reálné.

Rusko stále ještě zadržují sovětské tanky

Polská armáda se uchází o roli avantgardy NATO v Evropě. Zeměpisná poloha, početní a kvalitativní složení a také historické události dovolují Polsku, aby se považovalo za sílu, která chrání Evropu před neodvratnou hrozbou z východu, kde nabírá sílu nová „Říše zla“. Podle této logiky mají být tankové jednotky pozemních vojsk dnešního Polska hlavní „ocelovou pěstí“ budoucí srážky.

Základ polských tankových jednotek tvoří bohaté sovětské dědictví: tanky T-72 vyrobené v osmdesátých a devadesátých letech. V Polsku vyráběli v těchto letech tyto stroje podle sovětské licence. Polská armáda je rovněž prodávala některým třetím zemím. Tyto tanky i přesto, že rychle stárnou, cítí se dodnes docela dobře. V červenci 2019 byla zahájena jejich modernizace a koncem roku dostala polská armáda první T-72.

Na základě tohoto sovětského tanku vyvinuli v Polsku na začátku devadesátých let také vlastní stroj PT91 Twardy, který sériově vyráběli v letech 1995-2002. Celkem bylo vyrobeno přes 200 kusů. Díky zdokonalenému zařízení, palebnému systému a motoru bylo uděláno několik modifikací základního modelu, avšak kardinálnější náhrada se stala aktuální již v kolem roku 2005, když začali zvažovat vývoj nového hlavního polského bitevního tanku.

Polský tank. Ambiciózní, drahý

Polský obranný průmysl měl velmi zajímavé konceptuální projekty. Koncem devadesátých let se projednávaly plány na vývoj tanku PT94 Gorilla a v roce 2013 byl předveden nejmodernější konceptuální tank PL01 vypadající velmi stylově. Avšak konceptuální stroj je umění, kdežto masová výroba je úkol mnohem složitější. Vývoj reálného tanku a tím spíš jeho výroba v dnešním Polsku je nanejvýš finančně náročný a ambiciózní úkol.

Proto má Varšava tolik potíží: zajímá se o kooperaci s Jižní Koreou, která vyrábí tanky K2 Black Panther, a rovněž vyslovuje přání se zúčastnit projektu The European Main Battle Tank, o čemž mluvil prezident Andrzej Duda na schůzce se svým francouzským kolegou Emmanuelem Macronem v únoru 2020.

Armáda se tak nebo tak nemůže bez obnovení tankového parku obejít.

Jak vypadá polská „tanková pěst“

Po roku dva tisíce nakoupilo Polsko v rámci integrace do EU a NATO od Němců tanky Leopard 2A4. Second hand Leopardy byly značně čerstvější než mnohé T-72, proto byla jimi přezbrojena jedna z tankových brigád Vojska Polského. V roce 2013 byla podepsána smlouva o nákupu dokonalejší modifikace Leopard 2A5, kterých bylo během dvou následujících let dodáno 105 kusů.
Dnešní polská „tanková pěst“ zahrnuje 4 modely hlavních bitevních tanků: T-72 (asi 500 kusů včetně téměř poloviny ve skladech), PT91 Twardy (přes 200 kusů) a dvě modifikace německých Leopardů (dohromady téměř 250 kusů). A zatímco se Leopard 2A4 moc neliší od T-72, pak Leopard 2A5 je silnější tank z devadesátých let vyvinutý speciálně pro boj s dokonalejšími sovětskými T80.

Součinnost těchto tankových sil není obtížná, ale z hlediska provozních nákladů a slučitelnosti náhradních dílů a munice vypadá situace dost problematicky. T-72 a PT91 potřebují stejné součástky, avšak s Leopardem nemají nic společného. Potenciální (podle časopisu The National Interest a pravděpodobně také polské vlády) nepřítel také nemá všechno v úplném pořádku z hlediska vzájemné nahraditelnosti a vzájemné pomoci v polních podmínkách, protože hlavní ruské tanky T-90, T-80 a těžký tank pro průlom T-14 Armata jsou velmi odlišné stroje.

Abrams ustoupí ruské Armatě, ta ale zatím ještě není

Pokud si vezmeme příklad ze starších partnerů v NATO, například Německa a USA, je jeden hlavní bitevní tank velmi žádaným standardem.

A tak vzniká (mimochodem nikoliv poprvé) nápad ohledně dodávky Polsku amerických hlavních bitevních tanků M1 Abrams.

Masivních a zasloužilých, aktuálních podle taktických technických kapacit a schopných integrace do vojenských operací NATO. Se zavedeným, a to i v Polsku, systémem obsluhy. Proč v Polsku? Za účelem rozmístění tam americké tankové brigády byla vypracována logistika dodávek náhradních dílů. Spolu s informační spoluprací s budoucí polskou armádou, která dostane americké F-35 a další druhy techniky, vypadá všechno celkem logicky.

Dokáží Abramsy „bojovat“ s ruskými tanky? Podle svých bitevních kapacit americké tanky nominálně zaostávají za tanky T-14 Armata. Klady „Rusa“ jsou zřejmé: naprosto nová kompletace trupu, věž bez posádky, silnější dělo ráže 152 mm místo ráže 125 typické pro ruské tanky. Nedostatek je rovněž jasný: armáda zatím nemá Armatu.

Pokud jde o ruské T-90 a T-80, byly vyvinuty i pro boj s Abramsy a dokáží jim čelit, protože mají k sobě dost blízko co se týče bitevních kapacit.

Zabrání tanky pro Polsko nezaměstnanosti v Americe? 

Když mluvíme o tanku Abrams, nesmíme zapomínat na cenu. Dějiny samozřejmě znají případy dodávky zbraní z rezerv za několikrát snížené ceny z těch nebo jiných politických důvodů. Ale vycházejme z toho, že tržní cena jednoho amerického tanku může činit 6 milionů dolarů a víc.

Podle dat z roku 2018 měly USA ve skladech přes 3 000 těchto tanků a Varšava by je mohla koupit levněji. Anebo vyrobit od píky, tedy smontovat v Polsku, ale z amerických dílů. The National Interest vlastně právě o tom píše a poukazuje na to, že tímto způsobem bude možné zachovat pracovní místa pro obyvatele Ohia, Michiganu a Pensylvánie. Časopis tedy navrhuje harmonické spojení jemných severoatlantických citů s celkem rozumným egoismem: postarat se o bezpečnost spojence v konfrontaci s Ruskem a o zisk pro americký vojenský průmysl.

Abramsů je třeba mnoho. Utáhne to Varšava?

Nebude pravdou, když řekneme, že tanky Abrams jsou špatným výběrem pro polskou armádu. Dokonce i pár stovek těchto strojů by umožnilo této zemi se zříci stárnoucích T-72, což by mělo za následek snížení celkového počtu tanků, ale přitom by značně zvýšilo bojeschopnost pozemních vojsk. A kdyby se podařilo po etapách získat 400-500 Abramsů s opcí na další dvě stovky, pak by bylo dosaženo skutečně vážného cíle: převodu tankových jednotek pozemních sil do jednoho hlavního tanku. Bylo by to velmi výhodné a umožnilo by úplně obnovit polský tankový park.

Hlavní otázka spočívá v tom, jestli je na to samotné Polsko připraveno. Za prvé, ve vojenském projektu Radar.rp.pl zveřejněném v polských novinách Rzeczpospolita letos v únoru bylo naspáno, že obranný rozpočet země není gumový a že nákup letadel F-35A Lightning II do roku 2030 „sežere“ asi 25 miliard zlotých, a to nepočítaje výdaje na infrastrukturu a zaškolení vojáků. Noviny si také postěžovaly na to, že polské vojenské námořnictvo je již několik let v podstatě „mořské muzeum pod širým nebem“ a že budoucnost rozpočtu vůbec nevzbuzuje optimismus.

Za druhé, když tankové jednotky získají o jeden, byť jakkoliv skvělý model navíc, výdaje na vnitřní neslučitelnost strojů pouze stoupnou. Znamená to, že Abramsy je třeba nakoupit ve větším množství, aby nahradily třeba hned tři modely, jež má k dispozici polská armáda.

Za třetí, masový nákup Abramsů, které budou jediným hlavním bitevním tankem, skoncuje s projekty vlastního polského tanku, což znamená poškození zájmů průmyslu a do jisté míry také politických ambicí, kterých má Polsko víc než dost.

Americké tanky jako varování pro Německo?

Dá se předpokládat, že diskuze v médiích o dodávkách Abramsů Polsku je ozvěnou skutečných jednání na vojenské úrovni. Vytvoření příslušného doprovodu v médiích celkem zapadá do příprav ke zveřejnění této dohody.

A nakonec ještě jedna úvaha. Není snad článek o dodávkách Polsku amerických tanků svérázným varováním pro německé partnery? Je to docela v duchu dnešních nesvárů mezi USA a SRN.

V každém případě je nesporné, že díky americkým tankům by mohla polská armáda získat nový vzhled a novou sílu. I když za cenu ještě větší technologické závislosti na americkém partnerovi z NATO.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.