Tyto informace médiím potvrdilo hned několik zdrojů z nejvyšších pater bezpečnostní komunity. Nicméně, ani jedna z civilních tajných služeb tyto informace nijak oficiálně nekomentovala.

„K personálním záležitostem se nikdy nevyjadřujeme,“ řekl mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Uvádí se však, že oba muži, kteří by měli z postů odejít, přitom patřili k těm, kteří měli přístup k nejtajnějším a nejcitlivějším zpravodajským informacím. Důkazem nám může být i to, že u centrální analytiky BIS se sbíhají k dalšímu vyhodnocení veškeré poznatky, které služba nasbírá. A pokud jde o vrchního ředitele pro operace u rozvědky, ten má zase kromě samotných akcí služby celkový přehled i o jejích utajených lidech v terénu nebo krycích firmách a objektech.

Důvody a okolnosti odchodu

Za zmínku ale přitom stojí důvody a okolnosti, za nichž oba důstojníci odcházejí. Informace hovoří o tom, že během působení končícího šéfa operací rozvědky probíhaly akce, kvůli kterým je nyní obviněn někdejší náměstek služby Zdeněk Blahut. Ten čelí obvinění z fiktivního nákupu odposlouchávacích zařízení, které měla služba zaplatit, ale nikdy je nedostala. Škoda by měla činit až 200 milionů Kč. I když Blahut jakékoliv pochybení odmítá, nejvyšší státní zastupitelství jeho stížnost proti obvinění zamítlo.

Kromě toho ze strany pražského vrchního státního zastupitelství probíhá prověřování dalších podezření ohledně machinací v hospodaření rozvědky ze stejného období. Ve středu pozornosti úřadů je tak například masivní investice v řádu několika set milionů korun do projektu, který se týkal tréninků kybernetické bezpečnosti CyberGym. V současné době úřad kvůli krachu celého projektu po firmě a jejích představitelích požaduje peníze zpět.

Co se týče Bezpečnostní informační služby, zde se již delší dobu hovoří o napjatých vztazích mezi odcházejícím šéfem analytiky a ředitelem služby Michalem Koudelkou. Poté, co odešel dlouholetý ředitel kontrarozvědky Jiří Lang patřil Rom k hlavním favoritům na jeho nástupce. Nakonec ale post získal Koudelka a na Roma nevyšlo ani místo náměstka.

Zatím ale není jasné, co budou tito důstojníci po svém odchodu dělat. Zkontaktovat se je buď nepodařilo, nebo nereagovali.

BIS ztrácí důležité osoby…

Připomeňme, že Analytická sekce BIS není jediná, kde se shromažďují nejtajnější informace a jejíž šéf v poslední době službu opustil. V loňské roce na vlastní žádost opustil svůj post v BIS i letitý šéf jejího odboru pro nasazování odposlechů. Dlouholetý pracovník kontrarozvědky věc nechtěl nijak komentoval, jen zdůraznil, že je vyloučeno, že by v civilu své znalosti jakkoliv zneužil.

„Mohu vyloučit obavy z rizika změny mých celoživotních hodnot, zásad a postojů,“ reagoval.

Odchody klíčových důstojníků do civilu jsou citlivé

Není divu, že když do civilu odchází klíčoví důstojníci nebo dojde k jejich přestupu do privátní sféry, je to pro tajné služby vždy velmi citlivé. Důvodem je zejména možný únik citlivých informací.

Svůj názor na věc vyslovil i analytik nevládní organizace Transparency International Milan Eibl, podle něhož si stát dlouhodobě nezvládá svá utajovaná data chránit.

„Důstojníci mohou teoreticky využít svoje poznatky a znalosti jako jakousi formu kontrarozvědných služeb pro komerční firmy nebo třeba využívat živých kontaktů pro průmyslovou špionáž, to rozpětí je velmi široké,“ míní Eibl.

Z tohoto důvodu si tak stojí za tím, že by případným odchodům vybraných důstojníků z citlivých postů do privátní sféry měly bránit alespoň na přechodnou dobu konkurenční doložky.

O těch se podle člena sněmovního bezpečnostního výboru Marka Bendy (ODS) v minulosti hovořilo již několikrát, a to zejména v souvislosti s odcházejícími šéfy tajných služeb.

„U těch nižších postů se vždy předpokládalo, že pokud v tom odchodu nehrála roli nějaká fatální ztráta důvěry, tak že po takových lidech téměř vždycky sáhne některá z jiných složek státu. Každopádně nějaká úvaha, jestli konkurenční doložky nemají být zavedené, je ve vzduchu a dávala by smysl,“ vyjádřil se Benda.

Pravdou však zůstává, že ministerstvo vnitra v čele s Janem Hamáčkem o nich aktuálně neuvažuje. „Současná právní úprava je dostačující,“ dodal mluvčí resortu Ondřej Krátoška.