„Největším nebezpečím pro lidi v misích při zkoumání dalekého vesmíru je radiace,“ vysvětlují vědci. Podle nich houby rostoucí v Černobylu provádějí „radiosyntézu“. Absorbují záření a přeměňují ho na energii.

Vědci z Univerzity v Severní Karolíně v Charlotte, Stanfordovy univerzity a Školy vědy a matematiky Severní Karolíny vytvořili výzkumný projekt, v němž použili houby cladosporium sphaerospermum. Poslali vzorek jedné z těchto hub na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS), kde astronauti pozorovali Petriho misku.

„Růst cladosporium sphaerospermum a jeho schopnost zmírňovat ionizující záření byly zkoumány na Mezinárodní vesmírné stanici po dobu 30 dnů jako analogie života na povrchu Marsu,“ uvedli vědci ve zprávě.

Výzkum ukázal, že houba může být pěstována ve vesmíru: „Růstové charakteristiky také dovolují předpokládat, že houba se nejen adaptuje, ale prospívá a chrání před kosmickým zářením, a to v souladu s podobnými výzkumy na Zemi.“

Jaké radiaci čelí kosmonauti

Kosmonaut je během ročního pobytu ve vesmíru vystaven stejné dávce radiace jako likvidátor havárie v atomové elektrárně. V rozhovoru pro Sputnik to loni uvedl Vjačeslav Šuršakov, vedoucí oddělení radiační bezpečnosti pilotovaných kosmických letů Ústavu lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd.

„Na Zemi dostává obyčejný člověk dávku 1 miliSievert ročně, kdežto kosmonaut na ISS – 220 miliSievertů,“ řekl Šuršakov. „Podle pozemních norem činí přípustná dávka u pracovníků atomových elektráren 20 miliSievertů, a u likvidátorů havárií v atomových elektrárnách – 200 miliSievertů. Kosmonaut tak během ročního letu na ISS dostává přibližně stejnou dávku, co i likvidátor,“ uvedl vědec.

Při silných slunečních erupcích, k nimž dochází pravidelně jednou za jedenáct let, se ale dávka radiace na ISS zvyšuje až desetinásobně. Takto silná dávka radiace ale trvá pouze 24 až 36 hodin.