„Na lžích politiku stavět nebudeme. Tím, že na sebe vzájemně křičíme v médiích, ten problém nevyřešíme. (...) Nic neskrýváme, ale potřebujeme pravdu,"

řekl poté, co si vyslechl předsedu tamní služby KGB Valerije Vakulčika a předsedu Vyšetřovacího výboru Ivana Noskeviče.

Běloruský prezident se navíc domnívá, že Rusové neplánovali letět do Istanbulu, jak zdůrazňují v Moskvě, ale v republice se nacházeli za „jiným účelem“. Podle verze Minsku je 33 zadržených osob pouze část skupiny 180 nebo 200 osob, které měly být údajně „převedeny“ do Běloruska.

Zároveň prezident nařídil, aby se s Rusy zacházelo opatrně.

„Jsou samozřejmě vinni, ale ne tolik, aby proti nim podnikali tvrdá opatření. Jsou to vojáci. Dostali rozkaz - jen ho plnili. Je třeba jednat s těmi, kteří jim rozkazovali, kteří je sem poslali,“ řekl.

Zadržení Rusů v Bělorusku

Ve středu běloruská média informovala o zadržení 33 Rusů u Minska a na jihu země. Ministerstvo zahraničních věcí Běloruska o tom později oficiálně informovalo ruské velvyslanectví.

Zadržení byli označeni za „militanty zahraniční soukromé vojenské společnosti Wagner. Podle státního tajemníka Rady bezpečnosti Běloruska Andreje Ravkova bylo zahájeno trestní řízení podle paragrafu o přípravě teroristických útoků. Obžalovaným hrozí až 20 let odnětí svobody.

Podle tiskového mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova Moskva zatím nemá informace o nějakých nezákonných jednáních těchto občanů. Všechna prohlášení o zapojení Rusů do „destabilizace situace“ v Bělorusku označili v Kremlu za insinuace.

Ruské ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že pokusy prezentovat situaci jako zasahování do republikových záležitostí zvnějšku jsou nepochopitelné a nechutná interpretace zadržení Rusů ze strany Minska neobstojí před žádnou kritikou.