V médiích se vyskytují názory, že na základě jejich výsledků  ČSSD – nejstarší levicová strana, jejíž historie sahá až do dob Rakouska-Uherska – může ztratit podporu voličů a v parlamentních volbách v roce 2021 nemusí překonat pětiprocentní hranici. Jsou tyto předpovědi spravedlivé? Svůj názor Sputniku sdělil publicista Vladimír Pelc, člen předsednictva ústřední rady strany Národní socialisté.

Pelc: Česká strana sociálně demokratická dávno není ideově zaměřenou stranou, není tedy ani levicovou, ani pravicovou stranou. Je bezideová. Tím se ale od většiny parlamentních stran nijak neliší. Provozuje pragmatickou politiku. Cílem je být vždy u moci. Propagandistický balast, který při tom vypouští, s její skutečnou politikou souvislost nemá. V senátních volbách podstatně ztratí – neobhájí ani polovinu z dosavadních senátních křesel. Volby do sněmovny v příštím roce její polickou smrtí nebudou – ke zvýšení její politické popularity pomohla i koronakrize, protože na jejím potírání se členové ČSSD ve vládě podíleli. Proto těch šest sedm procent hlasů voličů ve volbách do sněmovny získá a v povolebních vyjednáváních udělá vše pro to, aby se na vládě opět podílela. Je pravda, že někteří výrazní politici sociální demokracii opustili, např. Jaroslav Foldyna, je pravda, že vedení sociální demokracie provozuje nedemokratickou vnitřní politiku, např. při sestavování nynější kandidátky do voleb na severu Čech, kdy odmítlo demokraticky utvořenou kandidátku sestavenou krajským vedením strany a vytvořilo „svoji“ zcela novou, je také pravda, že účastí v koaliční vládě se silnější politickou silou (ANO) ztratila část svých předchozích voličů – to vše tuto stranu výrazně oslabuje. Ze tří desítek procent během několika let spadla právě na uvedených šest sedm procent volební podpory. Uvedená volební podpora však reálná je, protože část voličů chce volit politickou stranu, která se deklaruje jako levicová (byť jí není). A v levé části politického spektra velká tlačenice není; reálnou politickou silou je ještě KSČM. Ovšem jak ukázaly minulé volby do sněmovny i nyní sociologické průzkumy, díl voličů ČSSD a KSČM přešel zčásti ke hnutí ANO a též k SPD (strana Svoboda a přímá demokracie; předseda Tomio Okamura). Do senátních voleb ČSSD nenominovala žádnou ženu, i to může být příčinou slabého výsledku v těchto volbách; jde však o personální problém většiny polických stran – politicky aktivních a intelektuálně přitažlivých žen se v nich nedostává.

Česká vláda suverénně oznamuje svůj úspěch v boji proti koronaviru, zdůrazňuje, že Česká republika je v tom nejlepší v Evropě. V posledních dnech však počet případů v zemi rychle roste. Jak ovlivní epidemiologická situace výsledky regionálních voleb a voleb do Senátu, konkrétně jak se odrazí na důvěře voličů k hnutí ANO a jeho lídrovi, předsedovi vlády Andreji Babišovi? Schválí lid svým hlasováním vládní opatření v boji proti epidemii, bude-li potvrzeno, že Češi neberou v úvahu nároky Evropské komise vůči předsedovi vlády v otázce střetu zájmů? Proč z mnoha politiků dává většina voličů přednost nestrannému technokratovi, který nepatří ani k pravici ani k levici, a v zahraniční politice má sklon udržovat rovnováhu ve vztazích s EU a Ruskem?

Ke koronaviru: Obecně se očekává druhá vlna. Na podzim. Očekávání je u občanů i u některých epidemiologů. Pokud jde o nějaké měření, která země je nejúspěšnější v zápase s koronavirem, domnívám se, že dosud předložené parametry pro poměřování nejsou příliš validní, vždy totiž zdůrazňují jiné prvky takového poměřování. Důvěra voličů v hnutí ANO a v Andreje Babiše epidemiologická situace neovlivní. Podstatná část spoluobčanů se podle sociologických výzkumů domnívá, že ji, či její první vlnu, vláda v zásadě zvládla, byť její kroky byly někdy překotné a chaotické. Kritické ataky politické opozice či regionálních politiků jsou osamocené a nejsou občany hodnoceny jako plnohodnotné. Nejsou obecným názorem. Kritický přístup Evropské unie vůči Babišovi kvůli jeho údajnému střetu zájmů už vůbec vnitropolitickou váhu nemá – většina občanů hledí především na tuzemskou hospodářskou situaci a výrazná část z nich chová k působení úředníků EU oprávněnou nedůvěru – např. interpretaci českých zákonů unijními úředníky občané mnohdy nevěří; to se opět podle výzkumů potvrzuje v potenciální volební podpoře hnutí ANO, která je v zásadě dlouhodobě vysoká (tři desítky procent hlasů) a v této výši stabilní.

V situaci, kdy Rusko mělo samoizolační režim, byla dodržována karanténní opatření, hlasovalo se o změnách Ústavy. Nikdo nebyl zbaven hlasovacích práv. V České republice se spekuluje, že na podzim nebude moci hlasovat každý a ne všude. Odpovídá to představám o demokratickém legitimním hlasovacím procesu?

Myslím, že někteří členové české vlády by se uplattnili jako střelci – třeba z kuše. Dříve než věci promyslí, dříve než záležitosti zkonzultují s odborníky, tedy kvalifikovanými osobami, nikoli se svými kamarády, které zaměstnávají jen proto, že by se tito kamarádíčkové jinak obtížně živili, tedy dříve než vše důkladně projednají – vystřelí svůj nekompetentní názor. Vyvolávají tak dojem chaotického jednání celé vlády. Týkalo se to a týká některých opatření proti koronaviru i navrhovaného postupu při příštích volbách – pod tlakem veřejnosti však ministři názor, že občané v karanténě volit nemohou, změní, a stát podmínky pro možnost jejich účasti na volbách vytvoří.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.