Jak uvádí slovenský deník Hlavné správy, jde o vůbec první vetování zákonů, které prezidentka vrací k opětovnému projednání od aktuálního složení Národní rady Slovenské republiky (NR SR).

První veto se například týká novely zákona o fungování slovenské prokuratury, která přinášela změny vůči výběru a volbě speciálního a generálního prokurátora. NR SR by díky ní získala možnost odvolat generálního prokurátora, pokud by nevykonával svoji funkci řádně či čestně. Vetovaná novela měla také umožnit kandidovat na tuto pozici i neprokurátorovi.

„Mým cílem je pomoci, aby se změny zákonů děly v souladu s ústavou a zákony a aby se následně předcházelo soudním sporům nebo napadení těchto zákonů. Důvodem mého veta je přesvědčení o protiústavnosti některých ustanovení, a to zejména těch, které se týkají odvolávání generálního prokurátora a speciálního prokurátora,“ začala své prohlášení slovenská prezidentka.

Je přesvědčena, že chystaná změna omezuje pravomoci Ústavního soudu dané též ústavou a posiluje pravomoci politiků, čímž vytváří podmínky pro politickou závislost prokuratury. Podobný krok by nebyl podle ní vhodný v současném kontextu vývoje na Slovensku, v rámci něhož je naopak klíčovým posílení politické nezávislosti fungování prokuratury.

Nevidí přitom nic protiústavního na tom, že by se generálním prokurátorem mohl stát i neprokurátor.

„Osoba, která je zevnitř tohoto orgánu, zevnitř prokuratury, zná ten systém dokonale. Ale zároveň musím konstatovat, že nepovažuji za neústavní, a už vůbec bych při jmenování nepovažovala za apriorně diskriminační to, kdyby kandidát zvolený Národní radou nepocházel z prokuratury,“ upřesnila s tím, že je v první řadě třeba zohledňovat jak osobní příběh daného člověka, tak i odborné předpoklady pro výkon takové funkce.

Za problematické však považuje ustanovení, které zakazuje člověku mimo prokuraturu, jenž se přitom stal generálním prokurátorem, vykonávat funkce řádného prokurátora po skončení jeho funkčního období. To podle hlavy státu znovu zvyšuje politickou závislost daného člověka na politické garnituře.

Čaputová kromě toho vrátila parlamentu i novelu zákona o elektronických komunikacích, která je podle ní také v rozporu s ústavou.

Třetím zákonem vetovaným prezidentkou se stala novela, která upravuje možnosti odvolání komisaře pro děti, pokud svou funkci nevykonává šest měsíců.

„Tento zákon vracím z toho důvodu, že se nenaplnily podmínky na zkráceném postupu. Pointou tohoto přístupu je napomoct tomu, aby se podařilo odstranit nedostatky v právní úpravě, které spočívají v kolizi s ústavou nebo zákony,“ vysvětlila s tím, že rozumí potřebě rozšíření podmínek na odvolání, ale chce, aby se účel zákona naplnil řádnou legislativní cestou

Reakce slovenských politiků

Své stanovisko k rozhodnutí prezidentky již oznámil místopředseda parlamentu a lídr vznikající strany Hlas Peter Pellegrini.

„Veto hlavy státu je významným gestem, že koalice překračuje hranice právního státu a politicky si privatizuje instituce, které mají být z principu nezávislé,“

píše se ve stanovisku poskytnutém TASR mluvčí strany Patrícií Medveď Macíkovou.

Vznikající strana má také podle slov Medveď Macíkové k novele několik zásadních výhrad, které se týkají obav ohledně výrazné politizaci zákona a omezení nezávislosti prokuratury vyplývajících z nabízené novely zákonu.

„Věříme, že Národní rada bude veto paní prezidentky respektovat a nebude pokračovat v lámání ústavy přes koleno,“ dodala Macíková.

Místopředseda parlamentu Juraj Šeliga (Za lidi) také vyjádřil svůj souhlas a respekt ohledně rozhodnutí prezidentky SR Zuzany Čaputové vetovat novelu zákona o prokuratuře.

„Mám zřejmě jiný názor než paní prezidentka, ale samozřejmě se v nejbližších dnech důkladně seznámím s jejími zjištěními a právní argumentací. Následně jsem připraven – spolu s dalšími předkladateli – analyzovat, diskutovat a zvažovat možnost spornou část zákona přepracovat, zda jednat o její vypuštění,“ uvedl na sociální síti.

Šeliga věří, že s prezidentkou mají stejný cíl, kterým je posouvání slovenské prokuratury směrem k efektivnímu a transparentnímu fungování, aby prokuratura chránila právě slušné občany a ne oligarchy, mafii a zkorumpované politiky. Změna procesu výběru a volby speciálního a generálního prokurátora je v tomto procesu klíčová, tvrdí.

„Umím si proto představit, že pokud by přepracováním nebo vypuštěním sporné části nebyla narušena podstata změny, kterou chceme zavést, bude na straně navrhovatele vůle zákon prosadit i s akceptováním výhrad paní prezidentky,“ napsal s tím, že je osobně připraven na další odbornou diskusi a změny, které by Slovensko dostaly blíže k tomuto cíli.

S rozhodnutím prezidentky SR Zuzany Čaputové vetovat novelu zákona o prokuratuře však nesouhlasila koaliční strana SaS. Uvedl to poslanec Národní rady (NR) SR Alojz Baraník (SaS).

„S důvody paní prezidentky na veto zákona nesouhlasíme. Myslíme si, že nepochopila podstatu záměru tohoto zákona, kterou je zvýšení odpovědnosti fungování prokuratury na evropskou úroveň,“ upřesnil Baraník.