Podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku zažila nejhlubší propad ve své historii. Hrubý domácí produkt se totiž snížil o 8,4 procent ve srovnání s předchozím čtvrtletím, přitom meziroční pokles dosáhl 10,7 procent. Klíčovým faktorem, jenž způsobil razantní pokles HDP, je snížení zahraniční poptávky. Dalšími důvody jsou pokles investic a nízká spotřeba domácností. Uvádí se, že propad byl zaznamenán téměř ve všech odvětvích ekonomiky, nejvýrazněji se to však projevilo především v průmyslu, obchodu a v dopravním sektoru.

Současný výkon národní ekonomiky se tak stal nejhorším v moderní historii. Předchozí nejhlubší pokles byl zaznamenán ve druhém čtvrtletí roku 2009, když v důsledku vypuknutí globální finanční krize se český HDP snížil o 5,4 procent. Nicméně podle řady analytiků se nejedná o ten nejhorší scénář. Celkový propad ekonomiky byl totiž očekáván, a to v ještě větším rozsahu. Ekonomický expert Vít Hradil rovněž zdůraznil, že ekonomika některých evropských zemí prokázala výraznější snížení, než to bylo v případě Česka.

„Ačkoliv byly ekonomické restrikce v tuzemsku zavedeny relativně rychle a zároveň v širokém rozsahu, škody na ekonomice se v tuto chvíli zdají být o něco menší než například v Německu či Rakousku,“ poznamenal analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Následně expert sdělil přesvědčení, že ekonomika již dosáhla svého dna a ujistil, že v budoucnu lze očekávat mírný růst.

Český ekonom Lukáš Kovanda zdůraznil význam řady vládních programů, jako třeba kurzarbeit a moratorium na splátky úvěrů. Podle jeho názoru tyto programy pomohly do určité míry podpořit zaměstnanost a poptávku. Stejně tak uvedl, že pokles HDP nebyl natolik prudkým, jak se to dalo očekávat.

„Není tak špatně, opravdu…” napsal Kovanda ve svém tweetu.

Záchranný balíček pro evropské ekonomiky

Dříve se ekonomka Ilona Švihlíková vyjádřila k jednorázovému balíčku finanční pomoci ze strany EU pro jednotlivé členské státy. Podle ní zatím není jasné, jak jednotlivé vlády budou s tou pomocí nakládat, což může být ten největší problém.

„Téměř vůbec se podle mě nediskutuje o tom nejhlavnějším – to znamená, do čeho ty peníze mají jít. My víme, že tam je balíček na digitalizaci a zezelenání ekonomiky, ale to je 30 procent. A v tuhle chvíli my nevíme, jak využít ten zbytek,“ upozornila Švihlíková.

Dále ekonomka uvedla, že koronakrize v Česku názorně ukázala řadu nedostatků, jako je například malá kapacita státní správy. Prosazuje totiž nasměrování části poskytnutých financí na digitalizaci tohoto sektoru.