„Mise je jedna. Ukončit válku, aby na Ukrajině vládl mír, abychom žili klidně, bez krve, bez hrůz, bez ztrát, bez ničení. Taková mise u mě přetrvává, aby na Donbasu a Ukrajině byl mír. Udělám všechno, co budu moci. Půjdeme na kompromisy,“ řekl, přičemž neupřesnil, o jakých kompromisech mluví.

Při otázce o zvláštním statusu Donbasu bývalý ukrajinský prezident poznamenal, že bude vystupovat za přechod od slov ke konkrétním činům.

„Aby to byla správa, která tam žijícím lidem přinese užitek, aby se cítili pány na své zemi,“ dodal.

O něco dříve Kravčuk v rozhovoru pro Apostrof uvedl, že jedním z kompromisů ohledně Donbasu může být vytvoření volné ekonomické zóny. Zároveň však zdůraznil, že v otázkách hranic, suverenity, ztráty nezávislosti nebo územní celistvosti Ukrajiny jsou kompromisy nepřípustné.

1. prezident Ukrajiny

Leonid Kravčuk byl od roku 1958 členem Komunistické strany Sovětského svazu, od roku 1990 byl prvním tajemníkem ukrajinské KSSS. Tuto stranu opustil v srpnu 1991 a 8. prosince 1991 za Ukrajinu podepsal takzvanou bělověžskou dohodu o vytvoření Společenství nezávislých států, která ukončila existenci Sovětského svazu.

Pátého prosince 1991 byl zvolen prvním ukrajinským prezidentem. V roce 1994 byl však v prezidentských volbách poražen Leonidem Kučmou.

Konflikt na Donbasu

Ukrajinské úřady od dubna 2014 vedou vojenskou operaci proti samozvaným Luhanské a Doněcké lidovým republikám, které informovaly o své nezávislosti po státním převratu v Kyjevě. Podle posledních údajů OSN během konfliktu zemřelo asi 13 tisíc lidí.

Otázka regulace situace na Donbasu se projednává především na schůzkách kontaktní skupiny v Minsku, ale i po dohodě o ukončení palby mezi oběma stranami i nadále dochází k přestřelkám. 27. července na Donbasu vstoupily v platnost dodatečná opatření na zajištění příměří.