Šimečka se na svém Facebooku odkazuje na průzkum Agentury Evropské unie (EU) pro základní práva (FRA), do něhož se zapojilo více než 140 tisíc obyvatel starého kontinentu. Z něhož například vyplývá, že na Slovensku se ke své orientaci otevřeně hlásí jen 26 procent příslušníků LGBTI menšiny, ale i to, že 36 % z nich se bojí navštěvovat některé lokality ze strachu, že na ně někdo zaútočí. Alespoň jeden z pěti transsexuálních a intersexuálních lidí totiž uvedl, že byl v horizontu pěti let před tímto průzkumem fyzicky napaden. To je i dvojnásobek oproti jiným LGBTI skupinám.

Data průzkumu hovoří také o tom, že více než tři čtvrtiny (77 %) slovenských párů stejného pohlaví se bojí držet se na veřejnosti za ruku, což je o 16 procent více oproti průměru EU. Za zmínku stojí i to, že diskriminace podle respondentů ovlivňuje mnoho oblastí jejich života, jako například chození do kaváren, restaurací, nemocnic nebo do obchodů. Celkově se na Slovensku v roce 2019 cítilo diskriminovanými až 46 % příslušníků LGBTI komunity, a to alespoň v jedné oblasti. V případě EU to bylo 42 %.

Reakce Šimečky

Na tato data na svém profilu reagoval poslanec Michal Šimečka, který uvedl, že i když jsme v mnoha věcech za posledních třicet let doběhli civilizovanou Evropu, v něčem se stále vzdalujeme. To podle něj ukázal právě i poslední průzkum dané agentury, který srovnával situaci LGBTI komunit v členských státech a který pro Slovensko nedopadl zrovna moc dobře.

„To není žádná shoda okolností, nebo zákonitost vyplývající ze slovenských dějin a kultury. To je důsledek konkrétních činů a slov – v našem politickém a veřejném prostoru. To je důsledek toho, jak politici – a nejen ti z řad extremistů – s cynickou lehkostí rozsévají nenávist a strach z jinakosti, neboť jim to právě vyhovuje,“ myslí si.

Šimečka také podotýká, že není žádná náhoda ani to, že pouze dvě procenta lidí ze slovenské LGBTI komunity mají pocit, že jimi zvolená demokratická vláda je dostatečně chrání před předsudky a nesnášenlivostí.

„A samozřejmě nula procent z nich dostalo od státu nárok dozvědět se, že se jeho partnerovi či partnerce něco stalo a skončil v nemocnici,“ zdůrazňuje.

V závěru pak uvádí, že při pohledu na současný parlament to bohužel nevypadá, že by se na této situaci mělo cokoli zlepšit.

„Ale Pride je ten moment, kdy musíme všichni a nahlas říci, že není normální, aby Slovensko ani za 30 let demokracie nedokázalo zajistit rovnost v právech a lidskou důstojnost pro své občany,“ míní.