„Protože pozice kolegů v parlamentní frakci FDP je jasná: nedovolujeme Americe zasahovat do evropských záležitostí,“ řekl.

Dříve o nutnosti „politické odpovědi“ na hrozby Washingtonu uvalit sankce proti společnostem zapojeným do výstavby plynovodu hovořil ve Vídni generální ředitel rakouské ropné a plynové společnosti OMV Rainer Seele.

Podle poslance Neumanna „není v našem zájmu zavádět sankce proti Spojeným státům“, těmto zájmům odpovídá „užší a konstruktivnější spolupráce mezi Spojenými státy a EU, a to i v mezinárodní a hospodářské sféře, jakož i při vývoji nových společných projektů“.

Pokud jde o Nord Stream 2, poslanec uvedl, že se jedná o „evropský projekt, kterého se v současné době účastní společnosti z minimálně 12 zemí EU“. Současné americké akce „mají značný dopad na investice, plánování a právní bezpečnost Německa a EU,“ domnívá se Neumann.

Dodal, že se jedná o „jasný zásah do suverénních věcí Evropské unie, zejména vzhledem k tomu, že výstavba plynovodu Nord Stream 2 byla schválena v souladu se všemi pravidly EU“.

Sankce proti Nord Stream 2

V prosinci Spojené státy přijaly rozpočet na obranu, který obsahuje sankce proti společnostem podílejícím se na instalaci potrubí, a proto švýcarská společnost Allseas odmítla pracovat.

V reakci na to ruská strana deklarovala svou schopnost samostatně dokončit stavbu pomocí úsilí Akademika Čerského, lodě k pokládce potrubí, která v květnu dorazila do německého přístavu Mukran.

Protože se však práce provádějí v oblasti, kde bylo během druhé světové války potopeno mnoho dolů a střeliva, ruské lodě potřebovaly zvláštní povolení, neboť práce na nich není možná bez ukotvení. Začátkem července dánská vláda povolila dokončení projektu pomocí lodí s kotvením.

23. července schválil Senát USA rozpočet na obranu na příští rok. Stanovuje zavedení nových sankcí proti společnosti Nord Stream 2. Omezení, která jsou již v platnosti, se vztahují na organizace, které se zabývají pokládkou potrubí, a na zúčastněné pojišťovací společnosti.