Vojtěch na tiskové konferenci uvedl, že laboratoře v Česku jsou v současné chvíli schopné provést asi 17 000 testů na koronavirus za den. Cílem je však tento počet ještě navýšit, a to přes páteřní síť laboratoří. Dle ministra by tak v každém kraji měla být alespoň jedna páteřní laboratoř.

Páteřní laboratoře a testování

Podle Vojtěcha by tzv. laboratoře z páteřní sítě měly být následně schopné realizovat až 15 000 testů denně. V případě, že dojde k zapojení dalších laboratoří, je pak dle Vojtěcha reálné dosáhnout až 25 000 testů. Ministr však doplnil, že na podzim, kdy je obecně evidován vyšší počet respiračních onemocnění, budou muset být při testování upřednostněni rizikoví lidé. Mezi ně se řadí ku příklad lidé s chronickými chorobami nebo ti, kteří prodělali vážnou nemoc.

Připomeňme, že nyní u nás disponuje povolením testovat na nový koronavirus celkem 106 laboratoří- Kromě nemocnic a zdravotních ústavů se většinou jedná o soukromá zařízení.

„Nemůžeme vycházet pouze z páteřní sítě, ale jsou tam definovány i další záložní laboratorní kapacity, které budou taktéž využívány, pokud to bude nezbytně nutné. V první fázi ale chceme, aby byla jasná páteřní síť, kdy v každém kraji musí být minimálně jedna laboratoř, která bude páteřní. Nejde pouze o státní nemocnice přímo řízené, byť tvoří základ, ale i o krajské nemocnice tam, kde nemáme jako ministerstvo zdravotnictví svoji kapacitu, státní organizaci – zdravotní ústav nebo nemocnici,“ řekl k věci Vojtěch.

Doplnil také, že je nutné, aby tyto páteřní laboratoře byly připraveny testovat od pondělí do neděle a nevznikaly tak žádné prodlevy.

„Aby, pokud vzorek doputuje, byla dodržena maximální lhůta nastavená od 17. dubna, a to 48 hodin pro vyšetření daného vzorku. V některých laboratořích se toto ne vždy děje, proto tvoříme onu páteřní síť, aby tam byla daná garance,“ vysvětlil daný krok ministr.

K věci se vyslovil také šéf laboratorní skupiny při ministerstvu zdravotnictví Marián Hajdúch, který prohlásil, že v 90 laboratořích byl za červenec vyšetřen alespoň jeden vzorek. Přitom průměrně se za den uskuteční asi 4300 testů.

Kdo bude mít v testování prioritu?

Ministr rovněž prohlásil, že v době respiračních chorob bude zapotřebí, aby praktičtí lékaři měli jasno v tom, koho indikovat k vyšetření na koronavirus.

„Je jasné, že pokud budeme mít milion lidí, kteří budou vykazovat dané symptomy, budou muset být prioritizováni ti, kteří jsou rizikoví – pacienti, kteří mají komorbidity, chronické choroby,“ uvedl a dodal: „Není to pouze o věku, je to právě zejména o komorbiditách, nemocích, které jsou přidružené. Pacienti, kteří trpí buď nějakou chronickou chorobou, nebo jsou po nějaké vážné chorobě na imunosupresivní terapii a podobně.“

Vojtěch je tak toho názoru, že je třeba pokračovat i ve studiích kolektivní imunity a sledovat na pravidelné bázi, jak a zda se vytváří imunita na covid-19 ve společnosti.

Statistika testování a přesně daná odběrová místa 

Marián Hajdúch dnes veřejnost informoval o statistice testování na covid-19, z níž vyplývá, že do večera prvního dne, kdy pacienti dostali od lékaře žádanku na test, dostane nyní jeho výsledek 56 % z nich. Dalších 16 % jej obdrží až další den. Uvádí se v ní také to, že na odběr se v den vystavení žádanky dostaví 63 % indikovaných. Celkem 8 % lidí ale trvá víc než týden než se na test dostaví.

Podle nového plánu by ale pacienti s tzv. e-žádankou měli být směřováni přímo do odběrového místa s dostatečnou kapacitou.

Hajdúch si myslí, že problém s prodlevami spočívá v nedostatečné kapacitě odběrových míst, které ministerstvo plánuje posílit vytvořením páteřní sítě laboratoří v krajských nemocnicích. Právě tam by měli být lidé s žádankou nově směřováni, a to přímo lékařem pomocí elektronické žádanky.

Plusem je i to, že dle počtu e-žádanek, které fungují už od března, je možné měnit kapacity odběrových míst.

Uvádí se, že do systému testování je aktuálně zapojeno 105 laboratoří, které jsou nyní schopny provést až 17 000 testů. Nyní provádí zhruba 4300 testů za den, průměrně to tedy vychází 48 testů na laboratoř. Pokud jde ale o medián, ten činí 18 testů na laboratoř. Dle Hajdúcha to svědčí o nízké efektivitě malých laboratoří.

Prymula o počtu nakažených

Vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula nedávno v jednom z rozhovorů promluvil o současné situaci s koronavirem. Podle něj je úterní razantní přírůstek dán hlavně Prahou, kde se nárůst zdvojnásobil na stovku.

„V tuto chvíli začíná být Praha riziková,“ myslí si, ale dodává, že trend v tom ještě není.

Podle jeho slov je tento nárůst spojen především s ohniskem v klubu Techtle Mechtle. Lidé by ale dle jeho slov měli být odpovědní, dezinfikovat si ruce a udržovat rozestupy. Uvažuje se dle něj i o znovuzavedení roušek ve vnitřních prostorech v Praze.

Pokud jde o to, kde je největší riziko nákazy, podle Prymuly jsou nyní ve hře zařízení pro seniory, konkrétně Alzheimercentrum. Ale existují i jiná zařízení.

„Největším rizikem jsou kluby nebo akce, kde je možné se nakazit ve větším počtu osob,“ tvrdí.

V této souvislosti ale poukázal na to, že se již vytváří semafor, který bude ukazovat míru rizika, a podle něj se budou přijímat opatření. Mohlo by se tak stát, že v Praze přijme hygienická stanice opatření, která půjdou nad rámec těch běžných. Co se týče zkrácení provozní doby v klubech, uvedl, že to může být zcela selektivní a mohlo by se to týkat barů a klubů, v nichž bude velké riziko nákazy.

Řeč přišla také na pendlery a zahraniční pracovníky, kteří podle vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví hrají roli hlavně v příhraničních regionech. V tomto případě by mohlo ale pomoci nařízení, podle něhož musí mít zahraniční pracovníci negativní test.

„Určitě to bude filtr, protože někteří tito pracovníci nerespektují vůbec nic a je s nimi také těžké dělat trasovací pohovory, protože všechno negují. Riziko je dvojí: buď sem zavlečou virus ze své země, nebo ho šíří v ubytovnách, které jsou často ilegální a hygienické standardy v nich nejsou ideální. To je svým způsobem tikající bomba,“ řekl Prymula.

Podle jeho mínění se však ale koronavirus bude šířit dál a bude stále docházet k drobným nárůstům. Za důvod považuje i to, že opatření byla rozvolněna po celé Evropě.

„Ale průběhy nemoci jsou mnohem lepší než na počátku. To nás naplňuje optimismem a nemusíme proto zemi uzavírat do tvrdého zámku. Musíme však udržovat nemocniční kapacity a být připraveni pro případ exponenciálního růstu. Pokud bude lineární, tak to není na škodu,“ uvádí.

Mírnější průběh nemoci si pak vysvětluje tím, že virus zmutoval.

„Je sice víc infekční, ale nakažené tolik nezasahuje. Druhé vysvětlení je, že lidé dostávají menší dávky viru než na počátku, kdy nebyly žádné ochranné pomůcky a lidé to podceňovali. Hraje roli i počasí, lidé se v létě pohybují hlavně venku, kde je ta expozice mnohem menší,“ uvedl a doplnil, že není vyloučeno, že na podzim by se situace mohla zhoršit.

Závěrem pak dodal, že i člověk, který je pozitivně testovaný a má v sobě virus, nemusí být nutně infekční.

„Druhá kategorie je nakažený člověk, který se virem nakazil, ale nemusí mít žádné příznaky. Třetí kategorií jsou nemocní, u kterých se projevily klinické příznaky,“ zmiňuje různé kategorie nákazy virem.