„České firmy a domácnosti koruně moc nevěří. Vzpomínka na měnovou reformu roku 1953 Čechy stále budí ze sna, takže v koruně mají jenom 91,2 % svých vkladů. Chápejme, reforma může udeřit kdykoli, i v noci. S eurem ale nikdy nenastane, proto v něm má vklady úctyhodných 6,7 % Čechů,“ napsal s notnou dávkou ironie Kovanda na svém Twitteru.

​Na čele tabulky se nachází Česká republika, kdy bankovní vklady jsou z 91,2 % v korunách a pouze 6,7 % vkladů je v eurech, vyplývá z ekonomova příspěvku. V Polsku je situace podobná. Poláci drží v domácí měně 88,4 % vkladů, v eurech 7,9 %. V Maďarsku drží domácnosti a firmy 78,8 % vkladů ve forintech a 16,2 % v eurech. Následuje Rumunsko s Bulharskem s velmi podobnými čísly, a to 65 % v domácí měně a 29 % v eurech. Poslední zemí v tabulce je Chorvatsko, kde je 45 % vkladů v domácí měně a 49,2 % v euru. Žádná z těchto zemí, které byly zmíněny v tabulce, nejsou členy eurozóny, nehledě na fakt, že jsou členy EU.

Z grafu vyplývá, že Češi mají ke své domácí měně velkou důvěru. Nepřímo tím vyjadřují důvěru v český bankovní systém, který je řízen Českou národní bankou. Nízká úroveň držení vkladů v euru vysvětluje obecnou nechuť českých občanů přijmout euro.

„V Bulharsku, a zejména v Chorvatsku, které letos v červenci nakročily k přijetí eura vstupem do ‚předpokoje‘ vstupu do eurozóny, mechanismu ERM2, je podíl vkladů v euru násobně vyšší než v ČR, ale také než v Polsku a částečně v Maďarsku,“ citují česká média ekonoma Kovandu.

Chorvatsko přitom bylo zemí, kde došlo podle slov ekonoma k velkému propadu držení vkladů v domácí měně. Zde dle dat došlo k propadu vkladů v kuně z 90 % v roce 2011 na 45 %.

Euro v Česku

Česká republika se také zavázala k přijetí eura. Zatím ovšem není jasné, kdy by k tomu mělo dojít. V minulosti bylo také upozorňováno na některé nevýhody společné evropské měny, kdy například v době krize země s eurem nemohou vlastní měnu devalvovat, aby snížily hodnotu své práce a výrobků a staly se tak opět konkurenceschopnými.