„Bude záležet na tom, jak se ta dohoda bude naplňovat. Ten časový horizont je poměrně dlouhý,“ vyslovila se ekonomka k tématu rozpočtu a finanční pomoci.

Odbornice upozornila na to, že dosud není jasné, do čeho přesně dojednané miliardy půjdou.

„Téměř vůbec se podle mě nediskutuje o tom nejhlavnějším – to znamená, do čeho ty peníze mají jít. My víme, že tam je balíček na digitalizaci a zezelenání ekonomiky, ale to je 30 procent. A v tuhle chvíli my nevíme, jak využít ten zbytek,“ zdůraznila Švihlíková.

V této situaci shledává dvě možnosti nakládání s finančními prostředky.

Podle ní 70 procent peněz může být využito na ochranu stávající podoby ekonomiky nebo na proměnu ekonomiky.

„První je, že použijete zdroje na defenzivní opatření. Na to, aby se určitá odvětví chránila. Ta silně postižená. Typicky třeba cestovní ruch,“ podotkla.

Na druhou stranu uznala, že do některých chřadnoucích odvětví nemá cenu lít peníze, protože je stejně čeká zánik.

„Některá odvětví budou postižená dlouhodobě, strukturálně. A nemá cenu do nich lít hromady peněz mnoho let s nadějí, že se možná jednou vrátí do stavu, v jakém byla v únoru 2020. Je lepší zaměřit se na nová perspektivní odvětví a investovat do nich,“ poznamenala s tím, že vystupuje právě za tuto variantu.

Zánik prý čeká například hotely, jak je známe dnes.

„Nemyslím si, že je úplně ideální jít cestou defenzívy a kompenzovat škody hotelů, což teď vláda rozhodla. To mě úplně nepotěšilo. To zase sypete peníze do sektoru, který se už nikdy nevrátí do podoby, v jaké byl,“ argumentuje svůj postoj Švihlíková.

„Když jsem viděla, že na úřadech se dělají excelové tabulky ručně, tak jsem si říkala, že to snad není možné. A ono je,“ neskrývala překvapení.

Ekonomka se domnívá, že lepší variantou by bylo dát peníze do digitalizace.

„Já si opravdu myslím, že je vhodné identifikovat sektory jiné. Například digitalizace státní správy. Jestli nám něco ukázala koronavirová krize, tak to, jak máme malou kapacitu státní správy,“ uvedla svou vizi Švihlíková.

Poznamenala, že Itálie může být do určité míry s podobou pomocného balíčku spokojena. Ale vzhledem k tomu, že patří k největším ekonomikám EU, tak zase tolik peněz nedostala.

Ekonomka si myslí, že pro Českou republiku je důležité sledovat, na co peníze pošle.

U příležitosti italské problematiky zazněla otázka migrace. Švihlíková zdůraznila, že uprchlíci, kteří dorazí do Itálie, mohou představovat bezpečnostní riziko pro celou EU.

„Jiná věc je, jestli ti, kteří přijedou z Afriky, chtějí v Itálii zůstat. Oni tam většinou zůstat nechtějí, protože Itálie nemá nijak oslňující sociální systém. Chtějí obvykle do Německa nebo do nějaké takové další země se štědřejším sociálním systémem a já se obávám, že neexistuje dost dobrý přehled, kam se ti lidé nakonec podějí. To je obrovské bezpečnostní riziko,“ varovala ekonomka.