Proč k tomu došlo právě teď? Je rozhodnutí vybudovat plynovod pokusem zabránit Turecku v prosazování svých plánů v regionu? Co si o tomto projektu myslí arabské země a další země východního Středomoří? S těmito otázky oslovil Sputnik odborníky. 

Načasování a platby 

Izrael ratifikoval projekt téměř šest měsíců poté, co ministři Řecka, Kypru a Izraele podepsali dotyčnou dohodu. Proč právě teď, vysvětluje Avinoam Idan, izraelský odborník z Centra pro námořní strategie Haifské univerzity.  

„Dialog mezi zúčastněnými zeměmi vyžaduje hodně času. Izrael byl proto připraven k ratifikaci teprve nyní, když byly projednány poslední podrobnosti. Jedná se o multilaterální projekt, takže to trvalo docela dlouho,“ řekl. 

„Země zapojené do kladení potrubí plánují do projektu investovat asi šest miliard eur. Bude postaven k roku 2025. Pak zjistíme alespoň přibližnou částku zisku, na kterou se můžeme spolehnout. Zahájení stavby plynovodu je navíc otázkou strategického partnerství pro východní Středomoří. Konkrétněji může být charakterizováno jako odpověď na tureckou výzvu. Hospodářská spolupráce mezi Izraelem, Řeckem a Kyprem však v žádném případě nemůže Turecku uškodit,” dodal Idan, když komentoval očekávaní ohledně přínosů projektu. 

Problémy se sousedy

Proces položení potrubí není také snadný, vždyť Izrael nemá určené námořní hranice s Libanonem, a zejména v oblasti plynového šelfu mohou nastat problémy. 

„Dávno jsme navrhli Bejrútu vymezit hranice na moři. To je v našem zájmu a v zájmu našich libanonských kolegů – diplomatické vztahy k tomu nejsou nutné. Nemyslím si, že plynová otázka bude skandál. Problém je však v tom, že libanonská politika je pod kontrolou Hizballáhu, v takových podmínkách je nesmírně obtížné navázat spolupráci s Bejrútem,“ řekl Avinoam Idan. 

Zároveň by podle odborníka mohl Libanon získat výhody, pokud by se zapojil do spolupráce při stavbě plynovodu. 

„To je výhodné pro všechny. Kromě toho je Libanon nyní daleko od nejlepší ekonomické situace a mohl by to nějak napravit účastí na výstavbě a provozu plynovodu,“ shrnul. 

Zkuste vyvíjet tlak na Egypt 

Naopak egyptský odborník v oblasti ropného inženýrství z Univerzity Suezského průplavu, Ramadan Abu el-Elaa, věří, že z technického hlediska bude realizace projektu obtížná. Zároveň v tom vidí pokus o vyvíjení tlaku na Egypt, aby ustoupil ve věcech logistiky a přepravy plynu do Středomoří. 

„Než budeme mluvit o škodách, které tento projekt může způsobit Egyptu, musíme pochopit možnosti realizace tohoto projektu. Dovolte mi připomenout, že podobný nápad byl zvažován již v roce 2015, jenomže chtěli prodloužit linku do Lemesosu. Potrubí se však ukázalo jako ekonomicky neefektivní. Pokus o vybudování nynějšího plynovodu více připomíná touhu na vyvíjení tlaku na Egypt, dosud největšího dodavatele plynu ve Středomoří, “uvedl. 

„Ekonomicky výhodné provozování tohoto plynovodu bude možné pouze ve spolupráci s Egyptem: jinými slovy pomocí naší infrastruktury. V opačném případě budou trubky muset být položeny příliš hluboko. Bude to drahé a neefektivní. Káhira však také nechce tlačit – nech nejprve nabídnou příznivé podmínky,“ sdělil odborník. 

Co řekne Libanon?

Libanonský ropný expert Rabia Yahi je přesvědčen, že projekt jako takový je velmi slibný - přinejmenším pro spotřebu plynu středomořskými zeměmi. 

„Pokud se díváte výhradně z ekonomického hlediska, je projekt nesmírně slibný. Pokud se třem státům, které podepsaly dohodu, podaří přesvědčit Egypt, aby se toho účastnil, bude plynovod schopen vytvořit docela zdravou a nezbytnou konkurenci dodávkám plynu z Ruska,“ myslí si. 

Přitom odborník poznamenal, že je pro Libanon výhodnější navázat energetickou spolupráci s Tureckem, a to kvůli geopolitickým okolnostem. 

„Ve skutečnosti by bylo zajímavé zvážit tento projekt, a to i navzdory účasti Izraele. Regionální geopolitika je však taková, že pro Bejrút je výhodnější táhnout linii z tureckého území. Nakonec je takový projekt pro Libanon bezpečnější, možná dokonce i spolupráce v rámci Tureckého proudu. Navíc je nyní pro nás mnohem výhodnější nakupovat ruský plyn než regionální,“ vysvětluje Yahi.

Plynovod, který může nevzniknout

Řecký energetický specialista Ioannis Michaletos se však domnívá, že plynovod může nevzniknout. 

„Plynovod EastMed je konkurentem TAP (Transadrijský plynovod, pozn. red). Pokud bude postaven, konec konců to poškodí TAP, nikoli ruské potrubí. Společná projekční kapacita Nord Stream a Nord Stream 2 je 110 miliard metrů krychlových plynu ročně – poskytují mnohem levnější plyn přes kratší trasy, takže EastMed jim nekonkuruje,“ uvedl. 

Odborník zároveň nevylučuje, že globální krize způsobená pandemií bude mít dopad na konstruování EastMed. 

„V důsledku koronaviru dochází ke snížení spotřeby a cen. To nemůže být ekonomicky výhodné kvůli současným cenám. Nezapomeňte, že pokud tato (ekonomická, pozn. red.) situace bude pokračovat dlouhou dobu, bude jakákoli investice obtížná,“ sdělil. 

Pokud jde o názor tureckého energetického odborníka Volkana Aslanoglu, ten se domnívá, že samotná realizace projektu EastMed není logická. 

„Pokud vezmeme v úvahu zejména globální trendy na trhu s plynem a ekonomické obavy, pak tento projekt není ani logický, ani realistický. Pokud však EU souhlasí se zvýšením nákladů ve prospěch posílení energetické bezpečnosti a rozšíření dodávek a v tomto regionu také vytvoří strategickou rezervu, lze tento projekt považovat za proveditelný. I v této situaci je ve východním Středomoří potřebná velmi rozhodná politika. Právě rozhodná politika Turecka skutečně umožnila zemi během posledních pěti let téměř dokončit vrtání a vykonat seismické průzkumy v regionu. Demonstrace takového odhodlání bude pro EU vážným testem,“ uvedl. 

„Podívejme se, proč je Řecko tak aktivní. Je to kvůli Hérodotovému ložisku, jihovýchodně od Kréty, zcela novému potenciálnímu plynovému ložisku. Ložisko vykazuje velký potenciál, jak tomu bylo s ložiskem Leviatan. V regionu dosud nebyla zahájená žádná práce, ale díky dohodě podepsané s Libyí může Türkiye Petrolleri (Turecká ropná a plynárenská společnost, pozn. red.) v těchto blocích provádět průzkum. I když seismické průzkumy nejsou příliš důležité, dynamika se během vrtání opět změní. Poté, co Turecko přišlo na ložiska jižně od Kypru, společnost Eni zrevidovala plán vrtání na základě toho, že nemohla zajistit bezpečnost v oblastech, kde licence poskytuje Kyperská republika, práce v licencované oblasti byla odložena na příští roky,“ podotkl turecký odborník. 

Práce na projektu plynovodu ve východním Středomoří je teprve na začátku vývoje.