Mnoho lidí toto město chápe výhradně jako město na pobřeží Baltského moře, jako město odpočinku. Sassnitz ovšem je součástí mnoha ekonomických projektů, a to nehledě na svůj rozměr – ve městě žije 10 tisíc lidí. Město má díky tomu své mezinárodní ambice.

Město je přístavem, který dokáže přijímat velké lodě. Jedná se o mezní bod, kam přijíždění náklady z Transsibiřské železniční magistrály. Město má mimo to zájem zúčastnit se projektu Nové hedvábné stezky, která má propojit Evropu a Čínu.
Centrem pozornosti města na Rujáně je účast v projektu Severní proud 2. V přístavu města se v současné době nachází ruská loď Akademik Čerskij. Ta má dokončit stavbu plynovodu. Nedávno se tam nacházela i loď Fortuna. Je možné, že tato loď se bude také účastnit prací. Pokud nové americké ekonomické sankce začnou platit, čehož se obávají na německých ministerstvech, tak budou mít na město obrovský vliv.

Starosta města Frank Kracht, jak sám prohlásil, nechápe, jak je něco takového vůbec možné. Díky své pozici je účastníkem spolku, kterému patří přístav. Díky tomu se on sám může dostat pod americké sankce. Nemá žádné pochybnosti: těmito „nepříjemnými“ hrozbami se USA snaží zasahovat do práce místní samosprávy a dát sankce na místní společnosti „v situaci, kdy jsme my v rámci našeho právního systému nic neporušili“.

Americký Kongres v úterý zpřísnil již dříve zavedené sankce proti ruskému plynovodu. Pokud je schválí americký senát a podepíše prezident Donald Trump, sankce se budou týkat všech společností, které se účastní stavby plynovodu. V případě starosty města Krachta se ovšem jedná o jiný zákon, který spolu do zákonodárného procesu ve Washingtonu vnesli jak příslušníci demokratů, tak i republikánů. Podle návrhu tohoto zákona, jak se obává německé ministerstvo hospodářství, se pod sankcemi ocitnu nejen všechny společnosti účastnící se projektu Severní proud 2, ale i orgány státní správy „účastnící se technické činnosti, která je spojená se stavbou či provozování plynovodu“.

„My jsme přijali projekt Severní proud 2 v našem přístavu,“ řekl starosta. Díky tomu byla vytvořena pracovní místa. Kromě toho se v přístavu provádělo obrábění trubek plynovodu. Ty nyní čekají na moment, kdy budou uloženy na dno Baltského moře. „To je jediný bod, kde jsme se my účastnili projektu. Nic jsme neporušovali a v žádném případě jsme se nepletli do mezinárodního práva. Jako město jsme se pouze starali o naše obyvatele, vytvářeli jsme pro ně pracovní místa,“ zdůraznil Kracht.

Jediný bod? Na otázku o dvou ruských lodích, které mají pokládat plynovod a kvůli nimž vznikly rozhovory o nových sankcích, se starosta Kracht pouze usmívá. „Lodě poprosily o kotviště, aby mohly provést klasifikaci lodí, která je podle námořního práva nutná každých pět let,“ vysvětlil rozdíl. Na palubě Fortuny byly v přístavu provedeny opravárenské práce. „Akademiku Čerskému jsme poskytli stojánku – nic víc a nic míň,“ dodal. Podle slov činitele se místní správa nechce stát obětí jakýchkoli mezinárodních konfliktů. Přitom nemohou „pochopit, proč USA tak vystartovaly kvůli tomu, že v našem přístavu stojí ta či ona loď“.

„Trumpovi nedovolíme říkat nám, co máme dělat“

Kracht ve věci možných sankcí nepočítá s žádnými důsledky pro sebe samého.  Může mít ale problémy, pokud se rozhodne navštívit americké města, která jsou jeho městu partnerská. Nehledě na to se „všech těch výhružek“ ze strany Američanů nebojí. Podle jeho slov není možné je nedoceňovat. Přeceňovat je ovšem taky není možné. Kracht si přitom nemyslí, že německá vláda hovoří s americkou stranou „příliš měkce“. Spolu s tím podle jeho názoru není EU dostatečně jednotná v případech, kdy se jedná o národní či celoevropské zájmy. Jeho hlavní myšlenka zní následovně:

„My v Sassnitz nedovolíme nikomu z politiků, aby nám říkal, koho máme pouštět do přístavu a koho ne, a jaké projekty realizovat.“ To jsou slova adresovaná Donaldu Trumpovi.

Ekonomický představitel města Leon Kräusche také nemá žádné iluze ohledně amerických úmyslů: „Je zajímají nové trhy odbytu a možnost prodávat vlastní plyn Evropě,“ řekl v rozhovoru pro Sputnik.

Přitom, podle jeho slov, bylo ve městě vytvořeno další 700 pracovních míst pro lidi, kteří se účastní ukládání trubek a také v oblasti logistiky. Velmi důležitou roli hráli další projekty spojené se Severním proudem. Podle jeho slov došlo během posledních deseti let k rozšíření činností v přístavu, který se díky Severnímu proudu stal důležitým logistickým centrem, kde se provádí příprava trubek k pokládce. S příchodem investic do Severního proudu bylo možné realizovat další městské projekty za účasti přístavu.

„Rusko bylo vůbec vždy naším stabilním obchodním partnerem,“ přiznává Kräusche a dodal: „Ono přitom závisí na nákupech jeho plynu, takže se jedná o vzájemnou závislost.“