Hamáček uvedl, že v případě existence onoho zvláštního orgánu nebude již trvat na znovuobnovení krizového štábu, v jehož čele stál. Konstatoval, že od zřízení štábu ustoupí v případě, že dojde ke zlepšení komunikace a koordinace chytré karantény a „vznikne něco nového“. O celé věci má dnes odpoledne jednat vláda.
„Bude zřízen orgán, který to (chytrou karanténu) bude nějakým způsobem
dozorovat z té nejvyšší úrovně, a pak na úrovni ministerstva zdravotnictví budou další prvky, ve kterých bude armáda zastoupena paritně v podstatě k ministerstvu zdravotnictví,“ konstatoval v České televizi.
K možnému převzetí chytré karantény armádou se vyjádřil v neděli také premiér Babiš. Uvedl, že se nedaří dostatečně propojit IT systémy a hygienické stanice. Ty totiž musí přejít postupně na modernější metody fungování. „Armáda funguje perfektně a je otázka, jestli by znovu oni neměli to celé řídit,“ uvedl také ve svém vyjádření.
Obdobná slova zazněla i z úst ministra vnitra Jana Hamáčka v TV Prima v neděli. Ten totiž navrhl vrátit projekt chytré karantény obraně, pokud se s tím ministerstvu zdravotnictví stále nebude dařit. Podotkl dále, že by s tím také měl souhlasit ministr obrany Lubomír Metnar a ministr zdravotnictví by měl přiznat, „že mu to nejde“.
K celé záležitosti se vyjádřil rovněž ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který připustil možnou spolupráci s armádou. „Spíše to bude o tom, že budeme hledat nějakou kooperaci, posílení ze strany armády,“ uvedl v ČT.
„Není možné, aby ten projekt jako takový celý převzala armáda, protože stále je nutné, aby tam byl epidemiologický pohled, aby tam byl odborný pohled ze strany resortu zdravotnictví,“ dodal.
Závěrem ještě zmiňme, že projekt chytré karantény umožňuje zlepšení vyhledávání lidí, kteří se setkali s někým nakaženým koronavirem. Využívají se například data z mobilních telefonů či kreditní karty. Projekt byl pod záštitou armády, v květnu jej však převzalo ministerstvo zdravotnictví.