Uvádí se, že dánské úřady zakázaly veškeré stavební práce do konce září.
Přitom, jak uvádí rozhlasová stanice, příroda v tomto případě nahrála na smeč politikům: 22. července přijel na návštěvu Dánska ministr zahraničí USA Mike Pompeo.
V rámci cesty se setkal s předsedkyní vlády Mette Frederiksenovou a ministrem zahraničí Jeppe Kofodem. Ministr zdůraznil, že Spojené státy budou aktivněji hájit své geopolitické zájmy.
Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá položení dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně, a to od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa.
Proti projektu se postavilo několik států, zejména Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Polsko a USA. Obavy Kyjeva jsou spojené se ztrátou příjmů z tranzitu ruského plynu, Washington je proti realizaci projektu, protože se snaží vnutit Evropě dodávky svého zkapalněného zemního plynu, pobaltské země a Polsko považují projekt za „politicky motivovaný“.
Moskva, Berlín a Vídeň však opakovaně zdůrazňovaly, že plynovod Nord Stream 2 je výhradně komerční projekt, který má za cíl posílit energetickou bezpečnost evropských států.
V prosinci Spojené státy přijaly rozpočet na obranu, který obsahuje sankce proti společnostem podílejícím se na instalaci potrubí, a proto švýcarská společnost Allseas odmítla pracovat.
V reakci na to ruská strana deklarovala svou schopnost samostatně dokončit stavbu pomocí úsilí Akademika Čerského, lodě k pokládce potrubí, která v květnu dorazila do německého přístavu Mukran.
Protože se však práce provádějí v oblasti, kde bylo během druhé světové války potopeno mnoho dolů a střeliva, ruské lodě potřebovaly zvláštní povolení, neboť práce na nich není možná bez ukotvení. Začátkem července dánská vláda povolila dokončení projektu pomocí lodí s kotvením.
23. července schválil Senát USA rozpočet na obranu na příští rok. Stanovuje zavedení nových sankcí proti společnosti Nord Stream 2. Omezení, která jsou již v platnosti, se vztahují na organizace, které se zabývají pokládkou potrubí, a na zúčastněné pojišťovací společnosti.