Spojené státy dříve oficiálně označily nároky Pekingu na offshorní zdroje ve většině Jihočínského moře za nezákonné. Washington kromě toho obvinil Čínu ze snahy získat kontrolu nad těmito zdroji prostřednictvím hrozeb. Čínské velvyslanectví ve Spojených státech označilo tato prohlášení za „zcela neopodstatněná“.

V prohlášení stálého zastupitelství Austrálie při OSN se zdůrazňuje, že australská vláda odmítá nároky Číny, které jsou v rozporu s Úmluvou OSN o mořském právu z roku 1982.

„Austrálie odmítá nároky Číny na „historická práva“ nebo „námořní práva a zájmy“… v Jihočínském moři,“ uvádí se v dokumentu citovaném novinářem ABC na Twitteru.

Čína a řada zemí v regionu - Japonsko, Vietnam, Filipíny - mají neshody ohledně námořních hranic a oblastí odpovědnosti v Jihočínském a Východočínském moři. Čína se domnívá, že Filipíny a Vietnam záměrně využívají americkou podporu k eskalaci napětí v regionu.

Stálý rozhodčí soud v Haagu v červenci 2016 rozhodl o žalobě Filipín, že Čína nemá žádný důvod k územním nárokům v Jihočínském moři. Soud rozhodl, že sporná území souostroví Spratly (Nansha) nejsou ostrovy a netvoří výlučnou hospodářskou zónu. Čína rozhodnutí arbitrážního soudu nepřijala.

Také stojí za zmínku, že dříve Čína oznámila konání vojenských cvičení v období od 1. do 5. července v oblasti Paracelských ostrovů v Jihočínském moři. Americké ministerstvo obrany však v souvislosti s tím vyjádřilo obavy a vyslalo do Jihočínského moře letadlové lodě Ronald Reagan a Nimitz, spolu s doprovodnými loděmi k rozsáhlým námořním cvičením.