Železný hned v úvodu svého komentáře uvedl, že pana Holce nezná, stejně jako on nezná jeho. Podotkl, že však o jeho existenci ví. Dále poukázal na to, že tento komentátor „dokáže dovozovat věci, které se nezakládají na pravdě, ale protože jsou jeho názorem, je jeho právem je dovozovat“. A narážka padla i na urážení lidí.

A pokud jde o jeho vyjádření ohledně daného článku, uvedl, že on přece jen zůstane u věcného, ve slušné společnosti běžného, tedy cizí lidi neurážejícího tónu.

„Neberu panu Holcovi právo si cokoli myslet a dovozovat. Ale přesný opak i zde je pravdou. Často cítím svou znalostní nedostatečnost v mnoha oborech, zvláště pak ekonomických, technických i v řadě zahraničně-politických. Kolegové z ČT jistě potvrdí, že se často radím (a rád si nechávám poradit) nejen v těchto záležitostech. Pokud jde ale o témata, spojená s naší moderní historií, to je, s dovolením, můj obor. Zde si dovolím opravdu polemiku „ad hominem“: pan Holec se mýlí, když píše, že bych si já měl nastudovat lépe věci, spojené s Ludvíkem Svobodou. Je to, nic ve zlém, naopak,“ vysvětlil.

Svoboda očima Železného

Podle Železného je zjevné, že měl Holec potřebu zareagovat na mou poznámku o Ludvíku Svobodovi. I přesto si však stojí za svým, a sice, že opravdu nechápe, „proč má v Praze, 31 let po pádu režimu komunistické strany, mít nábřeží člen předsednictva komunistické strany a komunistický prezident“.

„Je to shoda okolností, ale životní osudy pana Svobody mám nastudované opravdu dobře. V řadě hodnověrných pramenů se uvádí, jak již za války kolaboroval se sovětskou NKVD, vražednou komunistickou tajnou službou, nebo jak již dávno před únorovým pučem vstoupil do komunistické strany. I kdyby toto byly jen spekulace, tak jsou fakta, která hovoří zcela jasně,“ doplnil.

Pokračoval tím, že během únorového puče, který v naší zemi nastolil dobu komunistického teroru, stál jako ministr národní obrany v čele armády a zcela otevřeně podpořil nástup gottwaldovské totality. „Byl ministrem národní obrany v době, kdy Gottwaldovi pohůnci zavraždili statečného a výjimečného vojáka, generála Heliodora Píku. Ano, sám se později ocitl v nemilosti, ale takových bylo více,“ uvedl.

Ve svém vysvětlení pak zmínil věc, kterou považuje za tu nejodpornější, a sice jeho roli v srpnu 1968 a po něm.

„Podruhé zradil národ, dle svědectví z obou stran (existují paměti přímých aktérů nočního zasedání PÚV, jak třeba Vasila Biľaka, vyšly v několika vydáních, tak i Zdeňka Mlynáře, rovněž více vydání, nebo i Čestmíra Císaře, také vydány ve dvou verzích) rozhodně nebyl v noci z 20. na 21. srpna žádným odpůrcem invaze. Zajímavé je, že ač paměti V. Biľaka na jedné a Z. Mlynáře a Č. Císaře na druhé straně, jsou psány z opačných ideologických pozic, ve faktech se prakticky shodují, což oněm informacím dodává na věrohodnosti,“ míní.

Podotkl, že i jen o pár dní později, při ostudných jednáních v Moskvě, sehrál zcela hanebnou úlohu. „Tehdy totiž jako poslušný vazal Sovětů drsně nutil váhající československé představitele, odvlečené do Moskvy nelegálně, aby podepsali kapitulantský Moskevský protokol, což se mu podařilo,“ napsal.

Za to byl následně odměněn členstvím v samotném předsednictvu ÚV v počátcích normalizace, kterou svou autoritou zaštítil a sehrál pro Husáka roli „užitečného mouřenína“.

Holec nemá nic nastudovaného a nic neví?

V této souvislosti si Železný pokládá otázku, kde Holec vzal „totální nesmysl“, že Svoboda „podepsal prohlášení proti sovětské ‚bratrské‘ okupační pomoci“. Nakonec to ale pochopil.

„Matka všech nesmyslů, nepravd, pramáti všech milovníků dezinformací a fake news zaúřadovala. Wikipedia. Místo, kde může každý napsat úplný nesmysl a zhusta tak činí. A bohužel to – nepochopím nikdy – mnoho lidí bere jako zdroj. Právě tam se píše, že pan Svoboda: „... podepsal prohlášení odsuzující vojenskou intervenci.“ Je tedy zjevné, že pan Holec čerpá odtud,“ vysvětlil.

Znovu tak vyzdvihl, že on sám má nastudované důvěrné prameny, zatímco Holec čerpá z Wikipedie. Proto dle něj rozhodně není na místě psát, že by si on měl něco lépe nastudovat. Spíš by tomu mělo být naopak.

Následně Železný odkázal na řadu dalších pramenů, například na paměti Svobodova kancléře pana Nováka, Svobodovy dcery apod. V těchto dokumentech je dle něj velmi jasně líčen.

„Ze všech si člověk udělá plastický obrázek o muži, který skončil svou pouť zcela bizarně: pro všechny polopravdisty a nepřesnisty: nebyl ani donucen k rezignaci, ani odvolán, jak se mnohde uvádí, prostě byl přijat dodatek k ústavě a vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu jednoho prezidenta byl základě dodatku zvolen nový,“ uvedl.

V závěru pak podotkl, že chápe, že pan Holec nic z toho nastudovaného nemá. Právě proto by ale dle něj neměl psát, ať si to někdo jiný nastuduje, když ten jiný to nastudované má až až. Také uvedl, ať si Holec klidně nechá své přesvědčení, že normalizační komunistický funkcionář má mít v Praze nábřeží.

„Pište si, co chcete, máme demokracii, kterou nám rozhodně Ludvík Svoboda nepřinesl. Urážejte si koho chcete, je to vaše vizitka. Klidně založte iniciativu, která vrátí Nuselskému mostu název Gottwaldův a Barrandovskému název Zápotockého. Klidně iniciujte přejmenování Těšnovského tunelu na Husákův (beztak se mu říká podobně) a třeba u nás na Smíchově je prostranství, které bylo středobodem 4 míst, spojených se životem Antonína Novotného a nijak se nejmenuje, tak by to mohlo být Náměstí Antonína Novotného. Když má Svoboda to nábřeží, ať to tedy má nějakou logiku,“ dodal.

V závěru pak dodal, ať Holec i jemu ponechá právo, aby kdekoli veřejně odsuzoval komunistické funkcionáře, a to zcela v souladu s ustanovením zákona.