Protesty, rabování, cenzura nepohodlných názorů a klečení před rozzuřenými demonstranty. To vše podle Břicháčka svědčí o kulturní válce, která zuří ve Spojených státech i v Evropě.

„S kulturní válkou dnes nestojíme na dějinném rozcestí, jak by to někteří rádi viděli. Rozcestí jsme nechali daleko za sebou. Už hodně dlouho jdeme po špatné cestě, která končí strmým srázem,“ míní Břicháček.

Z kdysi „vznešené a krásné civilizace“ se Západ podle něj stal duchovně vyprahlý, mravně a kulturně uvadající, dezorientovaný, ustrašený, odlidštěný, sebenenávidějící, zajíkající se ve své vlastní korektnosti a zbloudilý mezi falešnými modlami a náhražkovými ctnostmi.

„Výjevy klečících postav v amerických a evropských ulicích a na sportovištích jsou alegorií Západu, který je na kolenou,“ shrnuje svou vizi právník.

Břicháček je přitom pesimistický ohledně toho, zda se Západ opět dokáže postavit na nohy. Jako projev naděje ale vidí proslov amerického prezidenta Donalda Trumpa u příležitosti amerického svátku Dne nezávislosti pod památníkem Mount Rushmore v Jižní Dakotě, který zazněl dne 4. července 2020.

„V jeho přímém pojmenování jednání a cílů nynějších levicových revolucionářů, v pevné vůli postavit se jim na odpor a hájit odkaz předků i ve zvolání ‚We stand tall, we stand proud, and we only kneel to Almighty God!‘ (‚Stojíme vzpřímeně, stojíme hrdě a poklekneme pouze před všemohoucím Bohem!‘, pozn. red.) jako by prosvitla ze tmy stará dobrá Amerika a s ní i Západ,“ píše publicista.

Před pádem do srázu nás podle Břicháčka může zachránit pouze návrat k oné pomyslné křižovatce, „kde jsme sešli z osvědčené cesty“.

„Potřebujeme ty, kdo zůstanou stát, když dav klečí, kdo nebudou mlčet, když si to politická korektnost žádá, kdo budou (…) hlásat samozřejmosti, i když to vyžaduje nezměrnou odvahu,“ zdůraznil.

Varování před novou totalitou

Břicháčkův komentář není prvním projevem obav z možných důsledků hnutí Black Lives Matter (BLM). Demonstrace, které nejprve propukly jako protest proti násilné smrti černocha George Floyda bělošským policistou, k níž došlo ve Spojených státech, rychle přerostly v násilnosti.

Demonstrace, které zasáhly kromě Spojených států i Evropu, doprovází rabování i strhávání pomníků historickým osobnostem, jež jsou obviňovány z rasismu. Podle zástupců hnutí BLM rasismus není individuálním projev nesnášenlivosti konkrétních lidí, nýbrž představuje systémový problém „bělošské nadvlády“. Těmito hesly se obhajuje i cenzura některých filmů jako například Jih proti Severu, či propouštění osob, jež se s heslem BLM neztotožňují. Přitom se často jedná o univerzitní profesory.

V Česku jsou tyto události často označovány jako projev rasismu. Takto Black Lives Matter označil například český prezident Miloš Zeman na recepci v americké ambasádě. I v hnutí SPD se podobně domnívají, že BLM šíří protibělošský rasismus.