Hampl se ve svém postu zaměřil na nedávno uskutečněný summit EU. Podle něj však není tak důležité, co na něm bylo vyjednáno, protože se objevily nové otázky, které je třeba řešit.

„Po tom, co vyjednal premiér Babiš na právě skončeném summitu, některé ekonomické otázky úplně ztratily význam. Třeba všechno, co se týká rozpočtového deficitu. Dluh, který byl České republice administrativně přidělen, je tak obrovský, že už je úplně lhostejné, kolik peněz k tomu ještě rozhází česká vláda. Místo toho se vynořují úplně nové okruhy problémů,“ napsal úvodem.

Za první problém přitom sociolog považuje „co nejhladší vyhlášení státního bankrotu“. Podle jeho slov totiž neexistuje žádný jiný způsob, jak se těch dluhů zbavit. Za druhý problém pak označuje to, „jak co nejvíce zmírnit dopady státního bankrotu na vlastní občany“. A i třetí problém je podle něj velmi závažný.

„Otázka vyvlastňování zahraničních majetků. Česká hospodářská politika bude nově schvalována v Berlíně, takže je prakticky jisté, že Němci zopakují velmi úspěšnou řeckou cestu. To znamená, že nás přinutí privatizovat státní vlastnictví německým firmám za symbolickou hodnotu. A je toho ještě dost – elektrárny, silnice, povodí, lesy…To bude zapotřebí dříve či později napravit,“ míní.

Dodává však, že to je jen pár otázek, které jej v první chvíli napadly. Poukazuje tak na to, že je těchto otázek celá řada.

„Tak schválně, kolik se teď najde ekonomů schopných se do něčeho takového pustit. Moje prognóza je, že budou tyhle skutečné problémy ignorovat a nadále produkovat spisy o výhodách vyrovnaného státního hospodaření,“ dodává závěrem.

Nedávný summit EU

Připomeňme, že evropský summit v Bruselu začal v pátek 17. července a stal se jedním z nejdelších v historii. Delší byla pouze schůzka v Nice v roce 2000, která trvala pět dnů.

Po čtyřech dnech náročných jednání ale nakonec skončil kompromisem. Celkový objem fondu obnovy ekonomiky (NGEU) bude zachován na úrovni 750 miliard eur. Tyto prostředky si Evropská komise půjčí na kapitálových trzích. Zároveň se změní rovnováha dotací a půjček ve fondu. Dotace se sníží z 500 miliard na 390 miliard eur, půjčky vyrostou z 250 na 360 miliard eur. 

Z prostředků fondu obnovy musí být 70 % prostředků využito v letech 2021-2022, a to na základě kritérií Evropské komise. Dalších 30 % bude využito v roce 2023. Splacení společného evropského dluhu tohoto fondu má být dokončeno do 31. prosince 2058. 

Spokojenost premiéra Babiše

V příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie, který byl navýšen o fond pokrizové obnovy ekonomik, bude Česko čerpat přes 960 miliard korun. Dalších 15,4 miliard eur si ČR bude moci půjčit za výhodných podmínek v rámci fondu. Novinářům to na závěr bruselského summitu oznámil premiér Andrej Babiš.

„Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost,“ uvedl Babiš. Česko si proti končícímu sedmiletému období polepší téměř o čtyři miliardy eur. V rámci budoucího rozpočtu ČR dostane 27 miliard, z fondu bude možné čerpat 8,7 miliardy.

Česko si může vybrat i svůj podíl z balíku úvěrů, to však podle premiéra bude záležet na tom, za jakých podmínek si nakonec Evropská komise na finančních trzích peníze vypůjčí.

Babiš také uvedl, že je důležité, že si Česko vyjednalo možnost převádět až 25 procent příspěvků mezi jednotlivými strukturálními fondy podle svých potřeb.