„Poslední kroky, které jsme přijaly ve vztazích s Ruskem, jsou prostě část odvetných opatření proti dávnému modelu chování, který pro nás dělá prakticky nemožným pokrok ve vztazích s Rusy v jakékoliv formě,“ řekl Bigan na jednání v Senátu.

Bigan takto odpověděl na otázku, čím konkrétně byly vyvolány nedávné sankce proti ruskému podnikateli Jevgeniji Prigožinu a s ním spojených osob a společností.

Minulý týden se na sankčním seznamu objevili tři Rusové a pět společností, všichni jsou spojení s Prigožinem, který je podle Washingtonu spojen s ruskými úřady. Jak vysvětlila Rada národní bezpečnosti při Bílém domě, jde o společnosti, které se před sankcemi skrývají v Súdánu, Hongkongu a Thajsku. Američané je obviňují ze „zahraničního zasahování do demokratických procesů“.

Prigožin byl již několik let pod sankcemi kvůli obviněním ze zapojení do konfliktu na Ukrajině a zasahování do amerických voleb.

Nové americké sankce proti plynovodu Nord Stream 2

Sněmovna reprezentantů Spojených států nedávno jednohlasně schválila pozměňovací návrhy projektu obranného rozpočtu ohledně posílení sankcí vůči plynovodu Nord Stream 2. 

Omezení se týkají společností, které pokládají potrubí, zabývají se pojišťováním či poskytují zařízení pro modernizaci lodí na ukládaní potrubí a spojených se stavbou plynovodu. 

Ve společnost Nord Stream 2 AG, jež je operátorem energetického projektu, poznamenali, že nové americké sankce se přímo dotknou 120 společností z více než 12 evropských zemí. Také mají být zablokovány investice na dostavbu plynovodu ve výši 700 milionů eur a jsou ohroženy vklady ve výši 12 miliard eur do energetického systému Evropy, včetně 750 milionů eur investic do infrastruktury na tranzit plynu v Česku.