Výsledky výzkumu jsou uveřejněny v časopise Journal of Cereal Science.

Sirtuiny je rozsáhlý druh proteinů podílejících se na tvorbě tukových buněk a metabolismu glukózy. Protein SIRT1, který patří k tomuto druhu, se podílí na mnoha intracelulárních procesech, včetně regulace mechanismů stárnutí. Podle vědců vysoká hladina SIRT1 zpomaluje stárnutí a zvyšuje odolnost organismu vůči stresu. 

Vědci vysvětlili, že čím méně kalorií konzumujeme, tím více „bílkovin dlouhověkosti“ tělo produkuje. Půst vyvolává procesy reparace - „opravy“ buněk, což zvyšuje jejich životnost. Odborníci ze SibFU jsou však přesvědčeni, že čas od času hladovět ve jménu zdraví není správné.

„Půst je kategoricky zakázán lidem se závažnými chorobami, dětem a těhotným ženám. Potravinou, která pomůže produkovat požadované množství SIRT1, je pohanka nebo pohanková mouka, široce zastoupená nejen v ruské kuchyni, ale také v kuchyních Číny, Japonska, Koreje a Indie, která je mimochodem historickou vlastí této rostliny,“ řekla Valentina Kratasjuková, vedoucí katedry biofyziky Sibiřské federální univerzity.

Jak vysvětlili vědci ze Sibiřské federální univerzity, pohanka je bohatá na rostlinné bílkoviny a aminokyseliny, které lidské tělo používá k výrobě vlastních bílkovin. Kromě toho rostlina obsahuje mnoho vitamínů skupiny B, které přispívají ke zdraví nervové, oběhové a imunitní soustavy, jakož i značné množství vlákniny, která vyvolává pocit sytosti.

„Byli jsme první na světě, kdo objevil přednosti pohanky jako zdroje SIRT1. Tato rostlina je skutečná superpotravina. Existují studie prokazující vliv hroznového vína na prodloužení života buněk, ale za prvé, na rozdíl od pohanky, není v mnoha regionech světa snadno dostupné, a za druhé vůbec nevyniká výživovými vlastnostmi. Zároveň je těžké si představit, kolik hroznů bude nutné sníst, aby se daly do pohybu mechanismy buněčné obnovy,“ zdůraznila iniciátorka výzkumu, docentka SibFU Šubchra Pandeová.

Experimenty ukázaly, že jídlo obohacené mletými jádry pohanky zajišťuje stabilní přírůstek hmotnosti. Přitom hladina SIRT1 se v těle zvířat zvýšila 30krát, což podle vědců odpovídá optimální úrovni produkce tohoto proteinu.

„Kalorická restrikce u experimentálních potkanů vedla ke snížení celkového proteinu v krvi o 19 %, v žaludku o 95 %, v játrech o 35,2 % a v ledvinách o 27 %. Totéž lze pozorovat u lidí, kteří drží přísnou dietu a vyhýbají se fyzické námaze: organismus trpí nedostatkem bílkovin - hlavního stavebního materiálu,“ uvedla spoluautorka studie, bakalářka Ústavu základní biologie a biotechnologie Sibiřské federální univerzity Maria Rjazanovová.

Vědci ze SibFU uvedli, že na rozdíl od hladovění nebude konzumace pohanky, a to ani ve velkém množství, vyvolávat nadměrnou produkci SIRT1, a proto nepovede k vedlejším účinkům takové „nadprodukce“, které jsou pro organismus nebezpečné – k oxidačnímu stresu.

Výzkum provedli vědci ze Sibiřské federální univerzity ve spolupráci s odborníky z Krasnojarské státní lékařské univerzity profesora V. F. Vojno-Jaseněckého, Vědecko-výzkumného ústavu lékařských problémů Severu a Ústavu biofyziky Sibiřské pobočky Ruské akademie věd.