„Na základě dohody ze summitu dostane Česko v období 2021 až 2027 v rámci víceletého finančního rámce unie 27 miliard eur (718 miliard korun). Z fondu obnovy bude na dotacích čerpat 8,7 miliardy (přes 230 miliard korun). Dalších 15,4 miliard eur (410 miliard korun) si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit,“ sdělil Andrej Babiš.

„Summit EU vlastně znamená větší integraci. Skoro mám pocit, že si tam předsedové vlád rozdělili peníze pro sebe…“ (Kateřina Konečná pro Sputnik)

Sputnik: Paní magistro, mohla byste nyní „spatra“ okomentovat výsledky summitu EU? Resp. to, co nám „káplo“ jako příslib z rozpočtu?

Mgr. Kateřina Konečná: Pan předseda vlády se na summitu zaměřil na získávání prostředků. ČR se podařilo získat více, což je dobře, dalo se to ale čekat; předseda Evropské rady Charles Michel přišel s tím, že kritérium nezaměstnanosti nebude jediným a tím hlavním. Mrzí mě trochu, jak dopadl Just Transition Fund (JTF), který měl pomoci financovat strukturálně postižené regiony, což je u nás Moravskoslezský kraj, ale i Ústecký či Karlovarský kraj; ČR žádala původně 40 mld., realita je skrovnější. Tyto prostředky měly pomoci například s přechodem od uhlí k jiným technologiím. Takto použité peníze, účelově vázané, by nám nikdo nemohl vzít. Dají se z nich financovat smysluplné projekty.

Mrzí mě, že je v dokumentu EU věnováno málo pozornosti zdravotnictví, např. co se týká pomoci ve výzkumu a v léčbě, ve vakcinaci, ve zdravotnických systémech některých států obecně; tam, kde tyto nefungovaly v posledních letech, případně probíhaly škrty a privatizace, tam různé komplikace nabyly zřetelných rozměrů. S tímto se těžko smiřuji. Hovoříme tu o „zanedbatelné částce“ z onoho cca bilionu a tří set miliard – plynoucích z EU fondu i půjček, což je [pro zdravotnictví] směšná suma.

Mohla byste to konkretizovat?

Když někdo tvrdí, že se máme zaměřit na zdravotnictví a dá na to nakonec – na řešení koronaviru – jednu miliardu eur, tak je to neskutečně směšné, vadí mi to. Musíme se připravit na další možné krize. Takhle je to, jako bychom požár hasili přiléváním benzínu…

Nedostatek financí může být i problém pro program Horizon Europe. Z toho se do dnešních dnů platila řada výzkumných projektů… Pokud i zde škrtáme, nevím, jak si to v tom evropském rámci představují. Působí to na mne spíše tak, jako by si tam předsedové vlád rozdělili peníze mezi sebou. Tvrdí, jak se budou kontrolovat, jak se budou peníze využívat. Jak budou podporovat Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)… Tak na toto se úplně vykašlali.

Nemám problém s cly pro výrobky z třetích zemí, které neodpovídají environmentálním standardům. Je to věc, po které volám dlouhodobě. V otázce zdanění daňových rájů mně vadí přetrvávající vágnost.

Problém mám s plastovou daní. Pan premiér ji vítá (viz poplatek z nerecyklovaných plastů…), ale jeho ministr Brabec zopakoval, že tuto daň ČR nechce . ČR je velmi přesná ve vykazování odpadu obecně. V EU toto není standardizováno. I když budeme poctivě třídit odpad, vezmu-li Dánsko, kde vykazování není takové jako u nás, můžeme nakonec doplatit na naši poctivost. Zatím se vedou debaty. Proč tedy někdo přijde do situace s tím, že by zde mělo začít platit hned nějaké opatření…

V neposlední řadě mi vadí bonusy týkající se oněch tzv. šetrných států („šetrná čtyřka“ /Frugal Four/)… Týká se to Holandska, které je jedním z daňových rájů, sídlí tma mnoho cizích firem. Holandsko se má dobře, ostatní tím trpí… V této chvíli bychom přece měli být všichni solidární…Holanďanům se nelíbí tendence EU pomoci zemím nejvíce zasaženým v EU koronavirem. Pro ČR není výhodné, aby takové země jako Itálie či Španělsko začaly krachovat. Jsme exportní země. Jsme malou zemí, redukce zahraničních trhů by pro nás mohla mít fatální důsledky.

A ještě dotaz – pan premiér Babiš pochválil prostupnost fondů. Je to určitě dobře? Nepovede to k tomu, že se peníze tak říkajíc rozkutálí?

U dlouhodobějšího výhledu a plánování je flexibilita namístě. Může se přihodit něco nečekaného, například viz naše zkušenost s covidem. Najednou vidíte, že se může stát, že budou potřeba peníze na něco, na co stávající rozpočet nepamatuje, ani nemůže. Pak je propustnost fondů v pořádku. Jinak vám Komise EU může kdykoli dát stopku, když usoudí, že nakládáte s penězi způsobem, který jí se nelíbí. Jak říkám, sedmiletý finanční rámec je značně dlouhá doba. Proto je flexibilita namístě a je dobře, že ji premiér pro nás vyjednal. Svět se za půl roku, opakuji, může začít točit jinak. Pak zjistíte, že máte peníze na něco, na co je již nepotřebujete a na co byste potřeboval, tam nemáte. V případě s covidem Evropská komise umožnila onu prostupnost. Ve výsledku „covidové programy“ podpořily a pomohly podnikatelům. Ale i v rámci přelévání peněz pořád platí kontrola Evropské komise.

A stručné zhodnocení summitu EU?

Pozitivně hodnotím umění kompromisu. Negativně hodnotím to, jak k unijnímu kompromisu přistupují „šetrné státy“, zejména Holandsko, jedna ze zemí daňových rájů. Má z toho výhodu, jistě, ale, jak říkám, na úkor ostatních…

Děkujeme za rozhovor.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.