Thunbergová byla peněžitou částkou potěšena a zaskočena zároveň, jelikož prohlásila, že finanční odměna ve výši jednoho milionu eur je větší, než si vůbec dovede představit. Uvedla, že veškeré finance ale plánuje rozdělit dál skrze svou nadaci. Peníze tak poputují prostřednictvím vlastní nadace některým skupinám nebo projektům, které se podílí na ochraně životního prostředí a zastavení klimatických změn.

„Jsem nesmírně poctěna, že jsem obdržela Gulbenkianovu cenu za lidskost. Nacházíme se ve stavu klimatické nouze a má nadace co možná nejdříve daruje celou částku jednoho milionu eur na podporu organizací a projektů, které bojují za udržitelný svět, ochraňují přírodu a podporují lidi, kteří již čelí nejhorším dopadům klimatické a ekologické krize – zejména v jižních oblastech,“ uvedla na sociální síti aktivistka, jaký je její plán s finanční odměnou.

​Podle mladé Švédky by 100 tisíc eur (cca 2,6 milionu Kč) z odměny měla dostat kampaň SOS Amazonia, která nakupuje zdravotnické potřeby a poskytuje lékařské služby na dálku původním obyvatelům brazilského amazonského deštného pralesa v době koronavirové krize. Dalších 100 tisíc eur zamíří do nadace Stop Ecocide Foundation. Ta zase usiluje o to, aby Mezinárodní trestní soud v Haagu stíhal lidi zodpovědné za rozsáhlé ničení životního prostředí. Jak ale aktivistka naloží se zbylou částkou, zatím není jasné, protože se zatím nerozhodla.

Gulbenkianova cena za lidskost

Připomeňme, že Gulbenkianovu cenu za lidskost, tedy ocenění pro osoby a organizace, které novátorským způsobem usilují o zmírnění klimatických změn, uděluje nadace zesnulého ropného magnáta a filantropa arménského původu Caloustea Gulbenkiana. Ten prožil v Portugalsku posledních 13 let svého života.

Uvádí se, že porota právě Gretu Thunbergovou vybrala ze 136 nominovaných osob pocházejících ze 46 zemí. Mladou Švédku ocenili zejména za to, že dokáže zmobilizovat mladou generaci k boji proti klimatickým změnám.

EU a podceňování klimatické krize

Pokud jde o rozdělení peněz, Greta podotkla, že podle jejího názoru se rozdělit peníze nepovedlo politikům Evropské unie. Ti totiž podle ní nepřiznávají rozměr klimatické krize a jejich dohoda o finanční pomoci ekonomikám není z hlediska řešení klimatického problému dostatečná.

Zmiňme, že se evropští politici shodli na tom, že státy budou moci od příštího roku čerpat 750 miliard eur (zhruba 20 bilionů Kč) z fondu obnovy.

„Stále popírají fakta (o klimatických změnách) a neberou ohled na to, že v otázce klimatu je situace naléhavá. Klimatická krize se neřeší jako krize. Dokud tomu tak nebude, nezbytné změny se nestanou,“ uvedla aktivistka v jednom z rozhovorů pro The Guardian.

Dohoda předpokládá, že 30 % schválených peněz bude použito na záležitosti týkající se klimatu. Tak bylo rozhodnuto na summitu, i když se mnoho detailů neuvádí. Uvádí se však, že s touto dohodou nejsou spokojeni ani další aktivisté, například ti ze studentského hnutí na ochranu klimatu.

Tvář německých aktivistů, Luisa Neubauerová, uvedla, že mladí lidé jsou politiky stále víc zklamáni. Belgičanka Adélaïde Charlierová zase prohlásila, že politici, kteří o klimatu jenom mluví aniž cokoli dělají, jsou horší než ti, kteří tento problém popírají.