Novelu zákona předevčírem navrhli zástupci jak Demokratické, tak i Republikánské strany. Omezení se týkají společností, které pokládají potrubí, zabývají se pojišťováním či poskytují zařízení pro modernizaci lodí na ukládaní potrubí a spojených se stavbou plynovodu. 

Ministr zahraničí Spojených států Mike Pompeo již dříve vyhrožoval sankcemi těm firmám, které se účastní dostavby plynovodu Nord Stream 2. V reakci na jeho výrok v Moskvě uvedli, že jde o důkaz slabosti amerického systému, který může ovlivnit stavbu jen silovými prostředky.  

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell uvedl, že Evropská unie je hluboce znepokojena častějšími případy použití či hrozbami použití sankcí ze strany USA, a to i ve vztahu k plynovodu Nord Stream 2. Diplomat oznámil, že EU je v zásadě proti použití sankcí třetími zeměmi vůči evropským společnostem, které vedou legální byznys.  

„Evropská politika se má určovat zde v Evropě, a nikoli třetími zeměmi,“ zdůraznil Borrell. 

Plynovod Nord Stream 2 

Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá položení dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně, a to od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. 

Proti projektu se postavilo několik států, zejména Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Polsko a USA. Obavy Kyjeva jsou spojené se ztrátou příjmů z tranzitu ruského plynu, Washington má zájem na prosazování vlastního LNG na evropském trhu. Pobaltské země a Polsko považují projekt za „politicky motivovaný“.  

Moskva, Berlín a Vídeň však opakovaně zdůrazňovaly, že plynovod Nord Stream 2 je výhradně komerční projekt, který má za cíl posílit energetickou bezpečnost evropských států.