Poprvé od února summit EU proběhl prezenčně, evropští lídři používali roušky a snažili se dodržovat bezpečnou vzdálenost. Z jednacího sálu pravidelně přicházely informace o sporech a opačných názorech stran.

Čtvrtý den jednání v úterý ráno skončil kompromisem, ve kterém jsou zohledněny všechny principiální požadavky jak „dárcovských“ zemí, tak i potenciálních příjemců finanční pomocí.

Podle zveřejněným výsledkům celkový objem fondu obnovy ekonomiky, který získal název New Generation EU nebo NGEU, bude zachován na úrovni předchozího návrhu ve výši 750 miliard eur. Tyto prostředky si Evropská komise půjčí na kapitálových trzích. Zároveň se rovnováha dotací a půjček ve fondu NGEU změní. Dotace se sníží z 500 miliard na 390 miliard eur, půjčky vyrostou z 250 na 360 miliard eur.

Tímto krokem předseda Evropské rady ustoupil lídrům „hospodárné čtyřky“ (Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko), kteří kategoricky vystupovali proti velkému objemů dotací ve fondu.

Z prostředků fondu obnovy 70 % prostředků musí být využito v letech 2021-2022 na základě kritérií Evropské komise, dalších 30 % bude využito v roce 2023. Splacení společného evropského dluhu tohoto fondu má být dokončeno do 31. prosince 2058.

Každý příjemce prostředků fondu Evropské unii bude muset předložit plán obnovy národní ekonomiky a také plány na investice. Národní plány financované EU musí být ohodnoceny experty, následně musí být schváleny kvalifikovanou většinou 27 evropských států.

Spokojenost premiéra Babiše

V příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie, který byl navýšen o fond pokrizové obnovy ekonomik, bude Česko čerpat přes 960 miliard korun. Dalších 15,4 miliard eur si ČR bude moci půjčit za výhodných podmínek v rámci fondu. Novinářům to na závěr bruselského summitu oznámil premiér Andrej Babiš.

„Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost,“ uvedl Babiš. Česko si proti končícímu sedmiletému období polepší téměř o čtyři miliardy eur. V rámci budoucího rozpočtu ČR dostane 27 miliard, z fondu bude možné čerpat 8,7 miliardy.

Česko si může vybrat i svůj podíl z balíku úvěrů, to však podle premiéra bude záležet na tom, za jakých podmínek si nakonec Evropská komise na finančních trzích peníze vypůjčí.

Babiš také uvedl, že je důležité, že si Česko vyjednalo možnost převádět až 25 procent příspěvků mezi jednotlivými strukturálními fondy podle svých potřeb.

„Je potřeba naši ekonomiku restrukturalizovat, musíme se soustředit hlavně na investice, musíme se soustředit na naše zdravotnictví,“ uvedl Babiš některé z českých priorit.

Vítězství Maďarska a Polska

Dodržování evropských norem právního státu se také stane kritériem vyčlenění financí. Rozhodnutí v této otázce se bude přijímat bez práva veta – kvalifikační většinou, což lze považovat za vítězství Maďarska a Polska, tyto státy jsou kritizovány za nedodržování evropských norem ve vnitřní politice, zároveň na summitu vystoupily kategoricky proti spojování vyčlenění finanční pomoci s dodržováním norem právního státu. Zpočátku Evropská komise předpokládala, že taková rozhodnutí musí být přijímána jednohlasně, takže by jakýkoliv stát EU mohl zablokovat finanční podporu.

Zároveň se uvádí, že minimálně 30 % prostředků fondu a mnohaletého rozpočtu půjde na projekty, které budou napomáhat realizaci EU vyhlášených cílů ohledně klimatu a vybudování klimaticky neutrální ekonomiky.

Evropské země také souhlasily se zachováním dříve schváleného objemu mnohaletého finančního plánu unie na léta 2021-2027 v objemu 1,074 bilionu eur. „Dárcovským“ státům (Německo, Nizozemsko, Dánsko, Rakousko a Švédsko) bude poskytnuta sleva nebo bude vrácena část příspěvků do společného evropského rozpočtu.

Na doplnění rozpočtu EU je plánováno zavedení dodatečné daně na nezpracovaný plast, která začne platit od začátku příštího roku. Evropská komise vypracuje nové návrhy na získání dodatečných prostředků. Například to může být digitální daň, kterou budou platit mezinárodní společnosti, které fungují na území EU. Získané prostředky mohou být vynaloženy na splacení dluhových povinností v rámci fondu obnovy.

Summit v Bruselu

Evropský summit v Bruselu začal v pátek a stal se jedním z nejdelších v historii. Delší byla pouze schůzka v Nice v roce 2000, která trvala pět dnů.

Podle předpovědi Evropské komise EU letos očekává pád HDP o 8,3 %. V roce 2021 se očekává růst o 5,8 %.