Experti získali analog organické látky obsažené v mezihvězdných molekulárních mracích. Za tímto účelem vědci ozařovali směs vody, oxidu uhelnatého a amoniaku ultrafialovým světlem, což simulovalo proces přirozené syntézy v prostoru. Poté zahřívali směs na teplotu 24 až 400 stupňů Celsia v komoře s diamantovou kovadlinou schopnou reprodukovat extrémně vysoké tlaky.

V rámci sta stupňů Celsia byl vzorek homogenní, ale když se teplota zvýšila na 200 stupňů, rozdělil se na dvě fáze. Při 350 stupních a více byla pozorována tvorba velkých kapek čisté vody. Spolu s vodou se uvolnil vzorek ropné sloučeniny podobné těm, které se vyskytují v surové ropě.

Mezihvězdná hmota tak může být zdrojem vody na Zemi, pokud by byla umístěna uvnitř sněhové linie – hranice sluneční soustavy, mimo níž jsou těkavé látky zmrazeny. Kromě toho by také mohla přispět ke vzniku velkých zásob ropy v útrobách planety, které nejsou spojeny s činností živých organismů.

Astronomové objevili „holé“ jádro plynného obra

Astronomové objevili nedávno nový typ objektu, který se točí kolem vzdálené hvězdy – jádro planety TOI 849b, které nemá obal. Tento objev by mohl odhalit tajemství takových plynných obrů, jako jsou Jupiter a Saturn.

Jupiter a Saturn mají pevné planetární jádro pod tlustým obalem z vodíku a helia. Doposud se nikomu nedařilo vidět, čemu jsou tato jádra podobná. V článku publikovaném v časopise Nature tým astronomů říká, že objevil kamenité „vnitřnosti“ planety, které chybí hustá atmosféra.

Tento zvláštní objekt objevili vědci v takzvané Neptunské poušti. Posledních několik let astronomové aktivně zkoumají a objevují exoplanety, které jsou svou velikostí podobné Zemi. Když před třemi lety pracovali s vesmírným teleskopem Kepler, vědci rozdělili malé exoplanety na dvě skupiny, a to superzemě, jejichž hmotnost nepřesahuje desetinásobek hmotnosti Země, a minineptuny, jejichž hmotnost je desetkrát větší než hmotnost Země.