• Vybrat den

    Květen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    „Nechápu to ochočení lidí.“ Ekonomka Šichtařová o poplatcích ČT a placení sekyry za Itálii

    20-7-2020 Sputnik CZ 76 1020 slov zprávy
     

    Lídři zemí Evropské unie se během tří dnů nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko navrhly zmenšení celého balíku a ubrat na přímých dotací, zatímco Itálie a Španělsko se jako největší příjemci snažily omezování co nejvíce zmírnit.


    Největší spor zablokovaného jednání se v noci vedl o peníze ve fondu o navrhovaném objemu 750 miliard eur. Další jednání začne dnes v 16:00.


    Lidem se podsouvá pohádka


    Ekonomka Markéta Šichtařová se domnívá, že nový plán obnovy se ideově překrývá s Green New Deal a není výhodný ani pro Česko, ani pro Evropu. Lidem se podle ní podsouvá pohádka.



    „Myslím si, že tenhle ‚plán obnovy´, který se v podstatě ideově překrývá s ‚Green New Deal´, není výhodný ani pro Českou republiku, ani pro Evropu jako takovou. Lidem se tu podsouvá pohádka, že z ničeho je možno vytvořit něco. Podsouvá se jim představa, že vytvoříme nějaký plán, který nasměruje ekonomiky na lepší fungování než dosud, a najednou zbohatneme, respektive dostaneme se z ekonomického útlumu. To je principiálně úplná pitomost. Neexistuje možnost, jak vytvořit perpetuum mobile. Neexistuje možnost, jak z vody vytvořit zlato, které bude mít větší hodnotu než voda. Jakýkoliv plán tohoto typu znamená jednu ze dvou možností, nebo jejich kombinaci:


    1) Dnes vezmeme těm, kdo tvoří, a dáme těm, kdo tvořit neumí. Tímto přesunem hodnot od těch, kdo s nimi umí zacházet, k těm, kdo s nimi zacházet neumí. Celek v průměru zchudne.


    2) Nebo si dnes půjčíme z budoucnosti. Dnes budeme žít na budoucí dluh. Tím také z pohledu deseti let jako celek zchudneme, protože místo toho, abychom v budoucnu tvořili, budeme splácet dnešní dluh.


    Lidé by měli pochopit, že tyto plány jsou principiálně podvodem a fungovat nemohou, je to zakódované v samotné jejich podstatě,“ uvedla Šichtařová pro Parlamentní listy.



    Ekonomka také souhlasí s tím, že při hlasování Poslanecké sněmovny o summitu zvítězili zastánci plánu na posílení politické unie, omezení národních států, plánu na zelenou devastaci tradičního průmyslu, plánu společného ručení za dluhy, plánu obrovského zadlužení a plánu na společné evropské daně. Současně však Šichtařová předpokládá, že to není tak, že by si každý, kdo plán podpořil, uvědomoval, k čemu tím společnost tlačí. Podle ní z většiny poslanců mluví prostá naivita v kombinaci s neodvahou hlasovat podle svého svědomí, ale proti naivním představám jejich voličů. Říká také, že voliči chtějí slyšet, že je někdo bez jejich zásluhy a snahy zachrání, a poslanci jim chtějí ukázat, že ‚na takové záchraně makají´. Podle Šichtařové si však polovina lidí neuvědomuje, že to není pravda, druhé polovině je to jedno.

    „Vážně bych v tom nehledala informované vědomí o tom, že tímhle hlasováním dochází k devastaci našeho průmyslu, který nás živí a který nám zajišťuje prosperitu, tedy jdeme vlastně vstříc chudší budoucnosti, než bychom mohli,“ dodává ekonomka.



    Záchrana Itálie


    Podle Šichtařové by pro Itálii bylo záchranou odstoupit od eura, vrátit se k liře a tu výrazně devalvovat. Zároveň okomentovala takzvaný fond záchrany Itálie, která má dostat významnou část záchranných peněz ve formě tzv. grantu. A jak tuto finanční injekci Itálii vidí ekonomka?



    „Dokud Itálie, která po desetiletí před přijetím eura byla neustále zvyklá na minidevalvace, bude setrvávat v eurozóně, bude v ní bobtnat nerovnováha formou velkého dluhu. Ten už dosáhl stavu, kdy by Itálie nebyla schopna si sama na finančním trhu půjčit a zbankrotovala by, kdyby ji nezachraňovala Evropská centrální banka tím, že vykupuje její dluhopisy a italský dluh monetizuje. A to má zase ten důsledek, že jsou extrémně nízké úrokové sazby, což vede k prudkému růstu cen nemovitostí. Takže když to shrnu: Málokdo si to u nás je schopen uvědomit, ale každý z nás – opakuji: každý z nás – aktuálně Itálii platí její sekyru vzniklou přijetím eura, a to ve formě drahého bydlení a drahých nájmů. Zdá se to neuvěřitelná souvislost, ale prostě to tak je,“ říká.



    Podle odbornice si nikdo znovu nelajsne vypnutí ekonomiky, kdyby se objevila druhá vlna koronaviru, protože dopady prvního ještě nenaběhly a nevybraly si svou daň.



    Šichtařová říká, že míra nezaměstnanosti pomalu roste a roste počet uchazečů o jedno volné pracovní místo, ale zdaleka ještě nejsme na vrcholu téhle křivky. „Tam budeme teprve na podzim. Teprve na podzim si budeme ‚užívat´ nezaměstnanost způsobenou jarním vypnutím ekonomiky. A to s sebou ponese také snížení ochoty utrácet a tak dál a dál,“ uvádí a dodává, že dopady tohoto hloupého experimentu jsou široce rozložené v čase.


    Nakupování zlata


    Vyjádřila se také k nakupování zlata Českou národní bankou v době, kdy se jeho cena blíží historickému rekordu. Srovnává to s dobou, kdy banka naopak zlato prodávala za velmi nízké ceny.



    „Samozřejmě, že to je úplně legrační načasování, když vezmeme v úvahu, že Česká národní banka zlato prodávala v době, kdy jeho cena byla na několikaletém minimu, a teď ho kupuje, když je cena naopak na mnohaletém maximu. Ale na druhou stranu – lépe začít nakupovat v takovou chvíli než nikdy, protože já si myslím, že cena zlata půjde v dalších desetiletích ještě výš,“ říká Šichtařová.



    Na závěr rozhovoru ekonomka nechápe ochočení lidí, kteří jsou dobrovolně ochotni platit státu víc a víc daní, aniž by cokoliv víc dostávali. Reaguje tak na výzkum České televize, který ukázal, že pro většinu lidí by bylo akceptovatelné zdražení koncesionářských poplatků.


    Nejvyšší nárůst peněz pro ČR


    Po skončení sobotního druhého dne summitu Evropské unie, který byl věnován fondu obnovy ekonomik po koronavirové krizi a sedmiletému rozpočtu, premiér Andrej Babiš prohlásil, že by Česko mohlo z unijního fondu obnovy získat o 2,8 miliardy eur více.


    Babiš konstatoval, že ČR by mohla z unijního fondu obnovy získat o 2,8 miliardy eur více, v přepočtu 75 miliard korun, než bylo v původním návrhu Evropské komise. Podle Babiše by k tomu mohlo dojít díky změně kritérií.



    V upraveném návrhu šéfa Evropské rady Charlese Michela by navíc mohlo mít Česko o miliardu eur navíc ve víceletém rozpočtu v rámci kohezní politiky. Nutno podotknout, že podle slov premiéra se dohoda zatím nerýsuje.


    Babiš objasnil, že Michel předložil lídrům v sobotu nový návrh, který obsahuje nový klíč pro rozdělování grantů z fondu.


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑