Nehledě na složitou epidemiologickou situaci a prohlubující se rozpory s hlavním obchodním partnerem Číny – USA, dává stále více zahraničních investorů přednost čínskému státnímu dluhu jakožto nejspolehlivějšímu způsobu investování prostředků.

Trh státního dluhu v Číně je jedním z největších ve světě. Podíl zahraničních investorů tam zatím není velký: něco přes 4 %. Je ale působivé tempo, jímž naplňují zahraniční investoři portfej čínských státních dluhopisů. Jestliže v březnu letošního roku měli cizinci těchto bondů za 2,26 bilionu jüanů, pak nyní již za 4,3 bilionu.

Malý celkový podíl zahraničních držitelů čínských státních obligací je spojen s tím, že přijít na čínský trh bylo mimořádně těžké až do poloviny roku 2017: tehdy začal fungovat program Bond Connect, který zahraničním investorům umožňuje investice do trhů obligací kontinentální Číny prostřednictvím hongkongského trhu. Teď už nemusí otevírat zvláštní obchodní účet v kontinentální Číně, a to značně zjednodušilo proces investování. Pro pasivní investory, kteří investují raději do indexů, byl přístup na čínský trh fakticky zjednodušen loni, kdy byly státní obligace a také papíry některých čínských státních bank zařazeny na agregovaný index Bloomberg Barclays. O rok později se dostaly čínské bondy také na index JPMorgan. Všechny tyto kroky vedly k tomu, že podíl zahraničních držitelů čínského státního dluhu nominovaného v jüanech začal růst mnohonásobně.

Tento růst se zvláště urychlil v době, kdy čínská ekonomika utrpěla epidemií koronaviru. Na první pohled se to může zdát nelogické: proč máme půjčovat peníze tomu, čí finanční situace se zhoršuje? Poněvadž epidemie zasáhla nejen Čínu, ale i skoro všechny země světa, a krize se rozšiřuje na celou světovou ekonomiku, začínají investoři porovnávat, která země je na tom lépe, a nabízí výhodnější podmínky pro investice. Zatímco USA, Evropská unie, Japonsko a řada jiných vyspělých zemí využily hned všech svých ekonomických prostředků a snížily úrokové sazby na nulu nebo dokonce na záporné hodnoty, přidržuje se Čína i nadále mírné monetární politiky a pokouší se stimulovat ekonomiku fiskálními opatřeními. V důsledku toho desetileté státní obligace ČLR mají nyní výnosnost 3,118 %, zatímco výnosnost amerických obligací činí pouhých 0,597 %, japonských – 0,023 %, a německých – minus 0,515 %. Investoři přitom vidí, jak čínská ekonomika úspěšně překonává následky epidemie.  Upevňuje to jejich jistotu ve spolehlivosti čínských cenných papírů, řekl v rozhovoru pro Sputnik vedoucí Střediska světových financí Ústavu světové ekonomiky a financí Akademie společenských věd ČLR Liu Dongmin.

„Myslím si, že hlavní příčina spočívá v tom, že Čína se dobře vypořádává s následky epidemie. V současné době se ekonomická moc ČLR zvýšila. Proto se také patřičné finanční produkty stávají stabilnějšími. Zároveň vidíme, že výnosnost čínských státních obligací je značně vyšší, než u analogických papírů západních zemí, které na druhé straně více utrpěly epidemií. A na druhé straně se ekonomiky těchto zemí rozvíjí již po mnoho let mnohem nižším tempem než čínská. V důsledku toho vidíme velmi nízké, nulové, a dokonce i záporné úrokové sazby. Proto se stává čínský dluh lákavějším pro investice,“ podotkl odborník.

Podle ekonomické statistiky za druhé čtvrtletí zveřejněné v ČLR se zvýšil HDP o 3,2 %, což je značný růst ve srovnání s poklesem o 6,8 % v prvním čtvrtletí. Investice do základních fondů se snížily v průběhu šesti měsíců o 3,1 %, zatímco podle výsledků prvních pěti měsíců byl tento ukazatel dvakrát nižší: minus 6,3 %. Přitom investice do hi-tech odvětví se naopak zvýšily o 6,3 %.

Jak podotýká Liu Dongmin, pro čínské úřady je také výhodné, aby více cizinců bylo držiteli čínského státního dluhu, protože to zvyšuje efektivitu řízení.

„Myslím si, že kromě státního dluhu můžeme ještě začít nabízet zahraničním investorům obligace místních vlád. A vítáme nákup obligací zahraničními investory místních vlád na mezibankovním trhu s tím, aby se čínský státní dluh a dluhy místních vlád stávaly v očích mezinárodních investorů stále bezpečnějšími aktivy. Pro nás je nesporně velmi výhodné, aby se podíl zahraničních investorů mezi držiteli čínských obligací zvyšoval. Protože na jedné straně to hraje kladnou roli v internacionalizaci jüanu, a na straně druhé to svědčí o kvalitě řízení. Můžeme-li zvyšovat podíl zahraničních investorů mezi držiteli našich dluhopisů, znamená to, že pomáháme úřadům zdokonalovat řízení dluhu. Vždyť teprve když se naučíme dobře řídit dluh, zvýší se poptávka po těchto produktech – státním dluhu a dluhu místních vlád – ze strany cizinců,“ soudí odborník.

Obligace místních vlád hrají nyní důležitou roli v obnovování ekonomiky po krizi. V prvních pěti měsících roku 2020 vydaly místní úřady obligace za 3,2 bilionu jüanů. Peníze mají být vynaloženy na výstavbu „nové infrastruktury“: sítí 5G, datacenter, „chytrých“ výrob, atd. Podle roční kvóty schválené ústřední vládou může být letos takových papírů vydáno v částce 4,73 bilionu jüanů.