„Dne 18. července v 6:38 (4:38 SEČ, pozn. red.) jednotky protivzdušné obrany zasáhly na severo-východě dron nepřítele Orbiter-3, který prováděl průzkumný let,“ uvádí se na webových stránkách ministerstva.

V ministerstvu dále uvedli, že jednotky Karabachu i nadále kontrolují situaci a hlídají vzdušné a pozemní hranice republiky.

Vyostření situace na arménsko-ázerbájdžánské hranici

Vojenský konflikt začal 12. července na arménsko-ázerbájdžánské hranici. O tři dny později pokračoval konflikt v sousedních regionech Tovuz a Tavuš, které hraničí také s Gruzií a nacházejí se několik set kilometrů od neuznaného Náhorního Karabachu, kde je nyní situace klidná. V místě ostřelování jsou poblíž vesnice Movses rozmístěna vojenská stanoviště.

Podle informací z Baku bylo zabito 11 ázerbájdžánských příslušníků armády, včetně generála. Arménská strana informovala dříve o dvou mrtvých a pěti zraněných. Ázerbájdžán a Arménie se vzájemně obviňují z ostřelování. Řada zemí a mezinárodních organizací vyjádřila znepokojení nad situací na arménsko-ázerbájdžánských hranicích a vyzvala strany k dialogu. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je připraveno pomoci Baku a Jerevanu ke stabilizaci situace.

V této souvislosti dále zmiňme, že jen před dvěma dny pohrozil Ázerbájdžán vysoce přesným raketovým útokem na  jadernou elektrárnu Mecamor v Arménii v případě, že se Arménie rozhodne střílet na strategické objekty Ázerbájdžánu, zejména na Mingačevirskou přehradní nádrž.

„Arménie by neměla zapomínat, že nejnovější raketové systémy ve výzbroji naší armády nám umožňují s velkou přesností zasáhnout jadernou elektrárnu Mecamor, což může způsobit velkou katastrofu v Arménii,“ řekl šéf tiskové služby ministerstva obrany, plukovník Vagif Dargjachly.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, když Náhorně-karabašská republika oznámila vystoupení ze sestavy Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojených střetů v letech 1992-1994 přišel Ázerbájdžán o kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi přilehlými okresy. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy: Ruskem, USA a Francií.