Podle Prymuly zatím není nutné znovu zatahovat oponu. „Pokud bude nárůst stabilní někde kolem stovky denně, není důvod vracet plošná opatření,“ říká Prymula a dodává, že signálem, že je něco špatně, by bylo dramatické zvýšení počtu nových nakažených, například na 400.

„V Karviné byla zanedbána rychlost opatření, protože to karvinské ohnisko už bylo skutečně velké. Pokud se jedná o ohnisko, kde jsou desítky, stovky kontaktů, tak to reálné je. Pokud už se to ale dostane do stavu, kdy tam jsou tisíce a více tisíc kontaktů, tak není úplně v silách konkrétní krajské hygienické stanice to zvládnout. A potřebuje posilu,“ vyjádřil se Prymula k situaci na Karvinsku, kde nefungovalo testování.

A roušky na podzim? Podle odborníka je to možné, protože souběh chřipky a koronaviru může být nebezpečný.

„Pokud dojde na podzim k souběhu epidemie chřipkové a epidemie koronavirové, tak budeme v situaci, kdy budeme mít spousty případů s respiračními příznaky a ti lidé si logicky budou myslet, že mají třeba koronavirus. A kapacita testů nebude stačit, protože pokud jich bude 100 tisíc za den třeba, což na vrcholu chřipkové epidemie je, tak je to logicky problémem. Roušky nepochybně hrají klíčovou roli, protože to není jenom otázka ochrany proti koronaviru, ale i proti respiračním virům. Ale nemyslím, že by tady mělo být nějaké konkrétní datum, které teď určíme, třeba 1. října nebo 1. listopadu, a zavedeme plošně roušky. Myslím si, že bychom to opatření měli spustit, a já s ním souhlasím, podle aktuální situace,“ uvádí epidemiolog.

Podle Prymuly se plátěné roušky osvědčily. „Když se teď podíváme na Západ, tak oni ty roušky nosí v podstatě více, než jsme je nosili my v tuto dobu,“ uvádí expert a dodává, že si neumí představit, že by se v takto masivním rozsahu nosily jednorázové roušky, protože by se muselo nakupovat 300 milionů roušek za měsíc.

Školáci ve školách

Pokud skutečně dojde ke druhé vlně a zvýší se nebezpečí nákazy, epidemiolog Prymula říká, že školáci by se v lavicích měli střídat den po dni, což je podle něho bezpečné, protože přenosy z povrchu nejsou tak četné.

Vakcíny na konci října?

„To jsou informace z přímého jednání s některými společnostmi, které se vývojem zabývají. Existuje specializovaný web, který sleduje vývoj v jednotlivých společnostech, a z něj je zřejmé, že na konci října už by tady měly být první registrované vakcíny. Nicméně u těch prvních, to znamená AstraZeneca od oxfordské skupiny vědců, už rozprodali část kapacity velkým zemím. Tam je iluzorní, že by se Česká republika k vakcíně dostala,“ odpovídá Prymula na otázku, jestli se vakcína do Česka na konci října dostane. Dodal také, že Česko si nedělalo předobjednávky, protože vakcína ještě neexistuje.

Na závěr rozhovoru Prymula uvedl, že Česko chce vytipovat rizikové skupiny.

„Nemyslím si, že je nutné proočkovat 10 milionů lidí. Rizikových osob je zhruba 3 a půl milionu. To je objem, který bychom potřebovali, abychom se zbavili urgentního rizika, případného úmrtí nebo těžkých stavů u polymorbidních pacientů, případně osob v riziku. A případně by tam mohli být zdravotníci. To jsou skupiny, které by měly být očkovány,“ uvedl Roman Prymula.

Koronavirus v Česku

Za čtvrtek v Česku přibyl rekordní počet případů koronaviru za posledních šest dnů, laboratoře hlásí 137 nových nakažených. Také minulý týden přibývalo přes sto nakažených denně. Od začátku epidemie se covidem-19 nakazilo 13 612 lidí, lékařům se podařilo vyléčit již 8640 pacientů. Aktuální údaje přináší speciální web ministerstva zdravotnictví.

Česko má aktuálně 4617 nakažených, za čtvrtek se nákaza projevila u 137 lidí. V nemocnicích je nyní 141 pacientů, 18 z nich je ve vážném stavu. Na covid-19 v ČR zemřelo 355 nakažených.

Lékaři vyléčili již 8640 pacientů. České laboratoře provedly 610 642 testů.

Počty nakažených v Česku začaly narůstat na konci června, kdy bylo odhaleno ohnisko na Karvinsku. Tehdy na den připadalo i přes 300 nakažených. Podle odborníků se však virus v Česku nešíří nekontrolovaně, protože ve většině okresů se noví nakažení neobjevují. Lokální ohniska jsou nyní na Karvinsku, Frýdecko-Místecku, Kutnohorsku a Jihlavsku.

Nejvíce zasažené je i nadále Karvinsko, kde tento týden zaznamenali zhruba 51 nových případů na 100 tisíc obyvatel.  V této statistice následuje Frýdecko-Místecko s 25 nově nakaženými na 100 tisíc obyvatel, nově se koronavirus šíří také na Mělnicku, kde je 21 nových případů na 100 tisíc obyvatel.