Je přes půl července a ještě jsme se pořádně neohřáli, natož abychom se v Čechách vykoupali. Pod stan se nedá a na Šumavě mrzne. Kdo za to může? Bláznivá Gréta? Oteplovači, co chladí víc, než by bylo nutné?

 

 Je letní ráno,

sluce,

v trávě kapičky rosy

a pak už jenom já.

Zula jsem si sandály a jdu bosa.

Škoda, že tu nejsi se mnou.

Té krásy, kterou vnímám očim

kterou cítím a které se dotýkám,

té je pro jednoho příliš mnoho.

Sedla jsem si do trávy a píšu ti lístek.

A strašně moc bych si přála,

abychom se už zítra dívali spolu

a říkali si přesně to, co ti teď v duchu zpívám.

A zase slyšíme od zemědělců nářek a sten, že chtějí dotace a že kdyby se to sloučilo, tak bychom my, občané jim mohli vyplácet peníze naráz: na horko a na zimu, na děšť a na sucho, na malou úrodu i na nadúrodu.

A vrchní oteplovači už zase vzali svá fidlátka, odletěli na Sibiř, a měří průměrnou teplotu tam. Ty naše už jim do výpočtu nesedí a průměr oteplení matičky Země kazí. I když v Rusku to teplo bude mít asi jiné příčiny: za oteplením Sibiře nebude globální oteplení, ale určitě Putin a objeví se to asi i v učebnicích Člověka v tísni.

Ale nám stačí jedno: prosíme, vraťte nám a dětem léto.