Klaus vyjmenoval 10 systémových bodů, které by měly pomoci dlouhodobě snížit výdaje ze státní pokladny. Nejprve jsme se zaměřili na návrhy v oblasti pracovního trhu. Bývalý prezident a ekonom ve svých doporučeních mimo jiné navrhuje pozastavení účinnosti zákona o minimální mzdě a zrušení institutu zaručené mzdy. Zajímalo nás, jaké sociální a hospodářské následky by to mohlo mít.

Minimální a zaručená mzda a jejich růst

Podle ekonoma a proděkana Národohospodářské fakulty pražské VŠE doc. Ing. Miroslava Ševčíka, CSc. minimální mzda je obtížnější ke zrušení. „Institut minimální mzdy bohužel nejde jednoduše zrušit. Co však lze udělat, je vzít v úvahu ekonomické důvody. Těmi jsou mimo jiné externí šoky, reverzní pohyb v ekonomice a relativně negativní vývoj některých makroekonomických ukazatelů. To vše po pečlivém vyhodnocení jasně ukazuje, že pokračovat ve zvyšování minimální mzdy dosavadním tempem posledních pěti let nedává ekonomický smysl. Nezapomeňme také, že na vývoj minimální mzdy musí reagovat i lépe hodnocené profese zvyšováním tzv. zaručené mzdy. Zaručenou mzdu bych doporučoval zrušit,“ vysvětlil pan Ševčík. Podle odborníka toto opatření může zabránit exitu stovek, možná i tisíců ekonomických subjektů.

Od roku 2016 minimální mzda rostla téměř o 10 procent ročně. Poslední zvýšení v minulém roce současná vláda odůvodnila rostoucí průměrnou mzdou, růstem ekonomiky a tlakem oborů.  

K platům Klaus také poznamenal, že je vhodné zastavit předbíhání růstu platů ve veřejném sektoru (oproti sektoru soukromému) a přehodnotit populistické zvyšování platů (v poslední době například u učitelů). Minulý rok proběhlo několik protestů učitelů v souvislosti s nízkým platem. Jedná se o tradiční bolestivou otázku. Ptali jsme se pana docenta Ševčíka, zdali tento návrh je ospravedlněný.

„Vyšší průměrné, ale i mediánové platy ve veřejném sektoru než v sektoru soukromém v delším časovém období jsou téměř vždy ekonomickým zlem. Plošné navyšování platů ve veřejném sektoru s sebou přináší zvyšování mandatorních a pseudo-mandatorních výdajů jak v absolutní výši, tak i v procentuálním vyjádření k celkovým veřejným výdajům,“ poznamenal pan docent.

Dodal k tomu, že platy učitelů byly sice podhodnoceny, ale vývoj jejich výše v posledních letech strmě rostl. Ekonom se také domnívá, že další zvyšování nebude plošné, ale bude určeno jen nejlepším pracovníkům ve školství. O odměňování a rozdělování pobídkové složky by měli rozhodovat ředitelé školských zařízení. Stejně jako v jiných profesích jsou dle pana Ševčíka značné rozdíly ve výkonech jednotlivých učitelů, a proto vyšší odměny a pobídky by měly být vypláceny jen těm nejlepším.

Úlevy oproti dotacím 

Jednou ze stěžejních myšlenek Klause je zavedení úlev namísto explicitních státních dotací. Díky úlevám ekonomické subjekty nebudou muset cokoliv platit nebo dělat. Nа nebezpečí rostoucího státního dluhů, které je větší než hospodářská krize, Václav Klaus upozorňoval ve svém vystoupení na Žofínském fóru v roce 2010. Podle politika cyklický deficit státního rozpočtu existoval v České republice již od roku 1998. I když před deseti lety stagnace českého hospodářství byla vyvolána zcela jinými okolnostmi, řešením podle Klause také bylo snižování role státu v ekonomice, snížení sociálních výdajů a zastavení růstu daní pro pracující lidi a firmy.  

Vhodnost tohoto opatření posoudil pro Sputnik docent Ševčík. Podle něho opatření, které na jaře navrhoval tým Národohospodářské katedry, je jsou v souladu s tím, co nyní navrhuje bývalý prezident Václav Klaus

„Je to k neuvěření, s jakou lehkostí bytí se hází desítkami, ba stovkami, miliard korun z veřejných rozpočtů. Náš tým z Katedry hospodářské a sociální politiky z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze již v březnu tohoto roku navrhl opatření, které místo plošného ‚rozdávání' desítek miliard korun na různé účely navrhoval mimo jiné zrušení daňových doplatků DPP za rok 2019, zrušení placení záloh u daně z příjmu fyzických osob pro živnostníky za rok 2020, snížení snížené sazby DPH z 15 % na 10 % nejméně do konce roku 2021, zkrátit dobu na vrácení DPH z 30 na 10 dnů, zrušení platby sociální a zdravotního pojištění u OSVČ, ale například i zrušení povinnosti platby emisních povolenek až do doby, kdy veřejné rozpočty budou vyrovnané, a to v rámci celé Evropské unie, zrušení daně z nabytí majetku atd,“ zdůraznil pan docent.

Tým Ševčíka také důrazně upozorňoval, že používání keynesiánských nástrojů ve formě stimulace poptávkové strany v ekonomice (plošné vyplácení finančních částek, různé dotace a subvence atd.) je podstatně více finančně náročné, než jít cestou stimulace nabídkové strany ekonomiky.

„To je mimo jiné snižování daňové zátěže a adresná stimulace opravdu potřebným subjektům – domácnostem a firmám, které jsou bezprostředně postiženy protikoronavirovými opatřeními státu. Doporučovali jsme i snížení sazby spotřební daně u nafty a benzínu, která by nepřesahovala minimální sazbu stanovenou EU,“ řekl proděkan.

Jedním z návrhů pana Klause je zrušení slevy na jízdné. Vzhledem k tomu, že jsou na to čeští obyvatelé zvyklí, zajímalo nás, co by to mohlo nahradit. Slevy na jízdném by Ševčík ponechal všem zdravotně postiženým osobám, důchodcům nad 75 let a případně nevydělávajícím studentům. Plošné slevy dle jeho slov nedávají smysl a působí antisociálně.

Nezbytné členství v mezinárodních organizacích

Za další způsob šetření Václav Klaus st. považuje ukončení zbytečných členství v řadě mezinárodních organizací. Ptali jsme se pana docenta, členství v jakých organizacích podle něho je současné nejméně přínosné pro ČR. 

„V posledních dekádách se ukazuje, že řada mezinárodních institucí neslouží svému původnímu účelu, zkostnatěla, prohloubila se jejich byrokratizace a nepřináší ani členským zemím, ani obyvatelstvu těchto zemí téměř žádnou přidanou hodnotu. Opakovaně zdůrazňuji, že stávající chování téměř všech struktur Evropské unie je hanebné a nedemokratické. Špatně fungují OSN, MMF a Světová banka, ale i WHO. Pravdou je, že někdy kroutím hlavou i nad některými rozhodnutími NATO. To však neznamená, že bychom měli ze všech těchto institucí vystoupit. Ono to vlastně není ani možné. A nedělám si iluze ani o tom, že by se nám podařilo změnit jejich fungování,“ poznamenal Ševčík.

Podle něho varovným signálem je spíše rozhodování českých představitelů v rámci mezinárodních institucích: „Zvláště pak za situace, když např. i čeští europoslanci zvedají ruku v Evropském parlamentu pro taková usnesení, která zasahují do svébytnosti České republiky nebo spoluvytváří hysterii kolem mediálně vyvolané záležitosti rasistického hnutí Black Lives Matter, které už nemá ani nic společného s tzv. pozitivní diskriminací. Nazývejme věci pravými jmény.“

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.