„Reliéf území, kde se nachází Mingačevirská přehradní nádrž, opevnění a moderní systémy protivzdušné obrany, které má k dispozici ázerbájdžánské letectvo, nedovolí zaútočit na toto strategické zařízení,“

řekl plukovník Vagif Dargjachly, vedoucí tiskové služby ázerbájdžánského ministerstva obrany.

Okomentoval tak kolující řeči o tom, že by Arménie mohla provést útok na Mingačevirskou přehradní nádrž.

„Arménie by neměla zapomínat, že nejnovější raketové systémy ve výzbroji naší armády nám umožňují s velkou přesností zasáhnout jadernou elektrárnu Mecamor, což může způsobit velkou katastrofu v Arménii,“ řekl Dargjachly.

Válečné aktivity na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem

Ozbrojený střet, který byl rozpoután na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem 12. července, pokračuje třetí den v sousedních okresech, Tovuzském a Tavušském, jež hraničí také s Gruzií a leží několik set kilometrů od neuznaného Náhorního Karabachu, kde dnes panuje klid.

V místě ostřelování se nacházejí bitevní pozice dislokované u obce Movses. Podle zpráv z Baku zahynulo 11 ázerbájdžánských vojáků, včetně jednoho generála. Arménská strana hlásila čtyři mrtvé.

Ázerbájdžán a Arménie se navzájem obviňují z rozpoutání střetů. Světové společenství vyzvalo strany k dialogu. Ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že je ochotno poskytnout Baku a Jerevanu pomoc ve stabilizaci situace.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, když Náhorní Karabašská autonomní oblast oznámila vystoupení ze sestavy Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojených srážek v letech 1992-1994 přišel Ázerbájdžán o kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi přilehlými okresy. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy: Ruskem, USA a Francií.