V článku se píše zejména o automatech Kalašnikov a náboje pro ně, granáty pro RPG (ruční protitankový granátomet), munici ráže 23 mm a 30 mm, 125mm tankové náboje, munici pro houfnice a minomety ráže 60-152 milimetrů, protitankové řízené střely, pozemní a letecké rakety.

USA hodlají zásobovat těmito zbraněmi své spojence, především na Blízkém východě a v Africe. Forbes vysvětlil, že použití těchto zbraní místo amerických má zjevné přednosti, poněvadž fronty podporované USA si za dlouhá léta zvykly právě na ně.

Moderní americké zbraně mohou podle jistých vlastností předčit zbraně z dob studené války, avšak složitost jejich obsluhy a použití a také nutnost přeškolení vojáků tyto přednosti prakticky anuluje. Kdežto sovětské automaty Kalašnikova, praví se v článku, a také granátomety prokázaly dávno svoji spolehlivost a američtí spojenci je dovedou výborně ovládat.

Jenže nákup potřebného množství sovětských zbraní je podle expertů stále obtížnější kvůli omezenému počtu zdrojů dodávek a zákazu tranzitní dopravy přes některé státy. Proti některým dodavatelům zbraní také platí americké sankce a spolupráce s nimi může být nežádoucí z politických důvodů.

V článku se rovněž mluví o použití zahraničních zbraní speciálními jednotkami za účelem utajení své účasti v operaci. Mimochodem v roce 2017 dostali američtí výrobci zbraní návrh na zahájení výroby ruských kulometů.