„V noci v 03:40 (01:40 SEČ) zpozorovali arménští vojáci na přední linii pohyb nepřítele. Zahájili kruhovou obranu a zamezili pokusu o diverzní útok. Po urputném střetu byl nepřítel zahnán zpátky,“ napsala na Facebooku mluvčí arménského ministerstva obrany Shushan Stepanjanová.

Sdělila, že ázerbájdžánské jednotky v 04:20 zahájily ostřelování obcí Ajgepar a Movses z houfnice D-30.

„Střelba momentálně pokračuje. Jednotky arménské armády neutralizují provokace ázerbájdžánských sil,“ prohlásila Stepanjanová a poznamenala, že je to první velké porušení příměří od půlnoci 15. července.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany potvrdilo nové střety. Informovalo, že arménské jednotky podnikly další pokus o útok na pozice na tovuzském úseku hranice: obce Agdam, Dondar Gushchu a Vahidly byly vystaveny ostřelování z velkorážních zbraní a minometů. Ministerstvo upřesnilo, že z civilistů nebyl nikdo zraněn.

„Nesmyslná jednání“

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev okomentoval situaci s Náhorním Karabachem.

„Ázerbájdžánský lid má dost těchto nesmyslných jednání. Proto ať se ti, kdo se věnují této otázce a přicházejí v těchto dnech se svými zprostředkovatelskými návrhy, nad tím zamyslí, protože trpělivost ázerbájdžánského lidu má své meze… Územní celistvost Ázerbájdžánu musí být obnovena a náš názor na to je kategorický,“ řekl Alijev na zasedání vlády věnovaném sociálněekonomickému rozvoji Ázerbájdžánu v prvním pololetí letošního roku.

Cituje ho státní agentura Azertadž.

Ázerbájdžánský prezident rovněž prohlásil, že „neradí nikomu předpovídat události v Ázerbájdžánu“. Není to potřebné, může to být na škodu. „Víme, co, kdy a jak máme dělat,“ řekl Alijev.

Válečné aktivity na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem

Ozbrojený střet, který byl rozpoután na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem 12. července, pokračuje třetí den v sousedních okresech, Tovuzském a Tavušském, jež hraničí také s Gruzií a leží několik set kilometrů od neuznaného Náhorního Karabachu, kde dnes panuje klid. 

V místě ostřelování se nacházejí bitevní pozice dislokované u obce Movses. Podle zpráv z Baku zahynulo 11 ázerbájdžánských vojáků, včetně jednoho generála. Arménská strana hlásila čtyři mrtvé.

Ázerbájdžán a Arménie se navzájem obviňují z rozpoutání střetů. Světové společenství vyzvalo strany k dialogu. Ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že je ochotno poskytnout Baku a Jerevanu pomoc ve stabilizaci situace.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, když Náhorní Karabašská autonomní oblast oznámila vystoupení ze sestavy Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojených srážek v letech 1992-1994 přišel Ázerbájdžán o kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi přilehlými okresy. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy: Ruskem, USA a Francií.