Jeden z největších tunelů v České republice

Solární panely ničí ráz české kotliny méně. Ale stále je pravdou, že kvůli chybě tehdejší vlády platí za dodávky elektřiny zbytečně moc peněz. Tehdejší vládou se rozumí kabinet Vladimira Špidly. Pak přišel Mirek Topolánek a taky s tím nic nezmohl.

Ale nechme historii historií. Teď to vypadá, že se vláda Andreje Babiše rozhodla dát solárníkům na solar. Vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vnitřní výnosové procento (IRR) má činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta.

Co znamenají tato nejasná čísla? Ministr průmyslu Karel Havlíček očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Celkem stát ročně vyplatí na podpoře přes 40 miliard, předloni to bylo 46,1 miliardy. Havlíček předpokládá, že se úspora rozdělí mezi pokles výdajů státního rozpočtu a snížení ceny elektřiny pro spotřebitele.

„Důvodem je, že fotovoltaický boom z roku 2009 a 2010 byl jeden z největších tunelů v České republice. V jednu chvíli se až zdesetinásobily výkupní ceny,“ řekl Havlíček.

Podle Havlíčka je podpora solárních elektráren neúměrně vysoká k tomu, nakolik se podílejí na výrobě elektřiny. Podpora pro fotovoltaické elektrárny ročně činí 29,2 miliardy korun, ale na celkové výrobě elektřiny se podílejí dvěma procenty. Havlíček to srovnal s výrobou elektřiny z biomasy, kterou stát ročně podporuje čtyřmi miliardami korun, ale na výrobě elektřiny se podílí 4,6 procenty.

U vodních, větrných a geotermálních elektráren stanovila vláda IIR sedm procent. Podpora pro výrobu elektřiny z biomasy bude 9,5 procenta, u bioplynu 10,6 procenta.

A nakonec ještě jedna analýza. Poradenská společnost EY spočítala, že se státu vrací zhruba polovina roční podpory solárním zdrojům. Stát podle ní získává ročně ze solární energetiky 14,1 miliardy korun, přičemž mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvody a daně právnických osob. To se naopak nelíbí solárníkům, kteří si myslí, že je stát okrádá o slíbenou podporu. Ta má přitom platit přinejmenším do roku 2030.

O solárních baronech a nejen

Tak co? Jak je to s tou fotovoltaikou v Česku? Na to se Sputnik zeptal Aleny Vitáskové, bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu, která dlouhodobě bojuje se solární mafií. V současné době vede svůj vlastní institut.

Paní Vitásková se problematice zlodějin okolo solární energetiky věnovala mimořádně pečlivě. Z pozice šéfové Energetického regulačního úřadu, a pak autorky populární knižní trilogie Solární baroni a knihy Krvavé slunce pod gilotinou, která vyšla v závěru loňského roku.

„Takzvaní solární baroni si určitě žijí velmi dobře. Nesmíme ale zaměňovat podnikatele do solárních zdrojů za solární barony. To prostě nelze. Zásadní rozdíl najdete v mých zmíněných knihách, kde se skutečným ‚solárním baronům' věnuji včetně zločineckého syndikátu, kde uvádím i kategorizaci, (solární baron, solární psanec, solární žebrák, solární zločinec atd.). Podnikatelé, kteří byli vyzváni před více než deseti léty státem, aby investovali do obnovitelných zdrojů energií, byli v mnoha směrech právě státem podvedeni. Nesmyslné výše podpor – z mého pohledu nezákonných podpor, které stát vyhlašoval, přitahovaly investory, podnikatele, ale pochopitelně i osoby, které v tomto oboru nikdy nebyly činné. Je všeobecně známo, že nejlepší podnikatelské projekty jsou právě tam, kde stát garantuje výnos. Nebo ne?“ táže se paní Vitásková.

Nedokonalá, dokonce zmatečná legislativa v oblasti podpor pro obnovitelné zdroje si v mnohých směrech protiřečí, dodává.

„Legislativa, která se v průběhu probíhajících investic ze strany státu měnila, přiváděla řadu poctivých investorů do neřešitelné situace. Snížila se důvěra investorů v legálnost těchto legislativních změn (proto stát nyní čelí celé řadě mezinárodních arbitráží (celkově Česko šest ze sedmi arbitráží vyhrálo, pozn. red.). Nejednoznačný, mnohdy mnohačetný výklad legislativy se snažily vyložit i k tomu nekompetentní státní instituce, čímž chaos jen potvrzovaly,“ uvedla bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu.

„Původní ‚zlatý byznys' v oblasti fotovoltaik se pro mnohé podnikatele stal noční můrou. Zmařené investice, pronásledování justicí, dehonestace, to byl pro mnohé výsledek jejich podnikání v tomto oboru. Pochopitelně se v legislativně nepřehledné situaci našli i podvodníci, kteří takové prostředí vítají. Pokud podvodník byl ‚polapen' a spravedlivě potrestán, tak můžeme být rádi, že tomu tak bylo. Obávám se, že skutečných ‚solárních baronů' se to nedotklo,“ říká známá expertka.

Stát má zájem o snížení dotací na solární energetiku. Novela několik měsíců leží na vládě. Co si o tom paní Vitásková myslí?

„Snížení dotací a náprava podpor není jedno a to samé. To první zavání možnými žalobami, pokud by se mělo jednat o retroaktivní opatření. Já budu hovořit o nápravě podpor, které byly stanoveny v rozporu se zákonem. Tato náprava se ‚řeší' od roku 2013, když jsem jako předsedkyně působila na Energetickém regulačním úřadě. Upozornila jsem, že podpory pro FVE jsou stanoveny vyšší, než požadoval zákon, a to o cca 162 mld. Kč, a požadovala nápravu. Stejně tak výši podpory ohodnotila i EK a požadovala nápravu. O nějaký rok později Nejvyšší kontrolní úřad při svých kontrolách plně podpořil náš názor a

upozornil na neskutečné ‚štědré' podpory. Pokud se rozhazovačnost veřejných financí dá nazvat štědrostí. Uplynulo spoustu let, a co se událo? Nic,“ uvedla expertka.

„Nelze opomenout, že na tomto nastavení vysokých podpor se podíleli tehdy i úředníci Energetického regulačního úřadu a tím podpořili boom solární energetiky v letech 2009-2010. Proč vláda tyto úředníky, kteří výkupní ceny nastavili špatně, vrací zpět po více než šesti létech do vysokých funkcí na Energetický regulační úřad, to je nevysvětlitelné,“ míní paní Vitásková.

Podle ní stojí za úvahu, zda má stávající vláda skutečný zájem na nápravě systému za účasti těch, kteří tuto nezákonnost před více než deseti lety pomáhali nastavit.

„Takže se nechme překvapit, co se urodí nyní. Zda to bude další nezákonnost, či rozhodnutí na hraně zákona, které přinese další restrikce, či jen arbitráže a žaloby za poškození investic. Jsem věčný optimista, tak se mi chce věřit, že dojde skutečně k nápravě systému, k transparentnosti legislativy tak, aby se obdobné excesy již nemohly opakovat,“ říká bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu.

Co solární energetika Česku přinesla?

Je vůbec pro stát výhodné dotovat solární energetiku?

„Jedním slovem: NENÍ. Jsem zásadně proti tomu, aby se na liberalizovaném trhu podporoval-dotoval jeden zdroj elektrické energie. Vytváří se tím nerovné podmínky na energetickém trhu a ostatní energetické zdroje jsou tím diskriminovány. Nastává tím chaos nejen v cenách energií. Především jsou zdroje energií, které dotace nedostávají, poškozeny a investice do těchto zdrojů se pro jejich majitele stávají nenávratnými. Je tím zcela omezena reálná možnost investovat do tradičních energetických zdrojů, jako například jádra, ale mohu uvést i další,“ podotýká paní Vitásková.

„Když vám uvedu příklad z nedávné minulosti boomu fotovoltaik – dotované ceny, tak výkupní cena byla stanovena cca 13,00 – 15,00 Kč za kWh. Přitom cena elektrické energie na burze byla v té době cca 1,00 Kč za kWh. Zdá se vám z tohoto příměru, že se jedná o rovné podmínky pro všechny účastníky energetického trhu? Dotacemi do jednoho segmentu energetických zdrojů se rozboural celý energetický trh,“ vysvětluje odbornice.

„Postupem, který v oblasti podpory pro obnovitelné zdroje zvolila Česká republika, došlo k hrubé deformaci cen energií a poškození české energetiky jako celku. Došlo k negativním dopadům do hospodářství a snížení konkurenceschopnosti firem působících na našem území, což se muselo řešit dalšími dotacemi ze státního rozpočtu,“ míní.

Nakolik je vůbec vhodná solární energetika jako obnovitelný zdroj energie pro ČR?

„Pokud skutečně zodpovědně vyhodnotíme všechna pro a proti stávajících technologií pro solární aplikace, tak jsem přesvědčena, že ta vhodná doba na nasazení masivní výroby z fotovoltaických elektráren stále nenastala. Pouze jsme za nevydařený pokus zaplatili příliš mnoho miliard, které nemohly přinést nic než rozčarování, negativní dopad na ekonomiku a neskutečné zbohatnutí několika jedinců,“ říká expertka Alena Vitásková.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.