Klaus se pozastavil nad tím, že během dřívějšího hlasování ve Sněmovně šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek tvrdě kritizoval vládu za nárůst rozpočtového deficitu na půl bilionu korun. Přesto tzv. demokratická opozice vyjma ODS podpořila faktické zřízení společného evropského dluhu pro fond obnovy ve výši 750 miliard eur neboli 20 bilionů korun.

„Stejní lidé (Kalousek a spol.) dva dny před tím zuřivě (a právem) kritizovali ministryni Schillerovou za český dluh 500 mld. – jako nehospodárnost, ohrožení vkladů, hrozbu rozpadu veřejných financí, ‚naše děti a vnoučata …‘, aby o dva dny později s podobnou urputností hájili vytvoření dluhu 750 mld. euro. Lékařsky se tomu snad říká schizofrenie, možná jinak (nejsem psychiatr),“

napsal Klaus v komentáři pro portál Echo24.cz.

„Podobné, i když marketingově mazanější rozdvojení prožívá i hnutí ANO a premiér Babiš. Ten evropský plán podrobuje mediální kritice a ‚pro lidi‘ vytváří dojem, že ‚za nás bojuje‘. Ve skutečnosti však dělá pravý opak a jeho vláda všechny eurokroky podporuje, jeho europoslanci patří k nejzanícenějším,“ tvrdí dále šéf Trikolóry.

Klaus zkritizoval Sněmovnu za to, že nepřijala usnesení zavazující vládu k vetování nových evropských daní a společných dluhopisů. Ve výsledku poslanci z ANO hlasovali spolu s ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL a Piráty pro usnesení, které vyzývá vládu, aby plán i jeho financování v závěrečném hlasování na pátečním zasedání Evropské rady podpořila. Naopak Trikolóra, ODS, SPD a KSČM hlasovaly proti.

Podle Klause je pravým cílem evropského plánu posílení politické unie a omezení národních států. Jeho výsledkem bude údajně „zelená“ devastace tradičního průmyslu, obrovské zadlužení, zřízení společné evropské daně a společné ručení za dluhy.

„Já skutečně nechci ručit za dluhy Itálie a Španělska a dalších, které vznikly dávno před koronavirem. Není pro to žádný důvod, máme vlastních dluhů dost. Jsem pro nižší daně, ať mají peníze radši občané a firmy než vláda – nejsem tedy logicky pro daně nové (evropské či jakékoli),“ argumentuje předseda Trikolóry.

„Lidé to nevědí, Babiš s Kalouskem, když se jedná o to, kdo jak nakoupil roušku a podobné marginálie – si ve Sněmovně 15 hodin nadávají, kdo je větší zloděj – lidé obou táborů nadšeně fandí. Ale u důležitých zákonů hlasují jak siamská dvojčata – úplně stejně. Opozice zatím velmi slabá (měli jsme 42 hlasů ze 151 přítomných), ani ne třetinu,“ konstatoval Klaus. „Musíme se to snažit změnit, jinak jsme na cestě do chudoby a otroctví,“ varoval.

Fond obnovy EU

V pátek bude Evropská rada rozhodovat o navrhovaném Fondu obnovy EU, který má pomoci členským zemím zotavit se z koronavirové krize. Fond bude disponovat 750 miliardy eur, které se budou vyčleňovat ve formě grantů a půjček, které mají v první řadě směřovat na zelené a digitální investice.

Podle plánu vydá Evropská komise poprvé v dějinách vlastní dluhopisy, za které budou společně ručit všechny členské země podle svého podílu na společném evropském rozpočtu.

Během pátečního hlasování Sněmovna vyzvala premiéra, aby na summitu usiloval o změnu v rozdělování peněz. Sám Babiš dříve kritizoval, že Evropská komise používá jako kritérium pro přidělování peněz nezaměstnanost z posledních pěti let, která podle něj nesouvisí s přímým dopadem koronavirové krize.

Po této kritice, jež směřovala i z dalších zemí, předseda Evropské rady Charles Michel minulý týden navrhl rozdělit balík grantů na dvě části: 70 % finančních zdrojů bude v letech 2021 a 2022 přiděleno podle původního návrhu Komise, zbylých 30 % se v roce 2023 rozdělí podle reálného poklesu HDP zapříčiněného krizí.

Kromě toho návrh obsahuje podmínku, za které čerpání z peněz EU bude možné pouze tehdy, pokud daná země respektuje principy právního státu. Komise bude moci označit ty země, které nerespektují evropské hodnoty. Odříznutí od evropských peněz bude ale muset schválit kvalifikovaná většina členských států, tedy nejméně 15 z 27 zemí reprezentujících zároveň nejméně 65 procent obyvatel EU.