Bašta ve své analýze česko-ruských vztahů posledních měsíců vychází z toho, že tento skandál kolem Safronova „se od všech ostatních liší svoji nebývalou publicitou od samého začátku trestního stíhání pro vlastizradu“. A proto bývalý diplomat předpokládá, že to může být klíčem k objasnění a účelu tohoto případu.
„Kontrarozvědka FSB se proto musí zajímat o to, kdo prozradil tajné informace novináři. Je proto jisté, že Ivana Safronova celý rok sledovali a monitorovali všechny jeho kontakty. Jeho odchod z Kommersantu asi byla jejich práce, zdroj oné kompromitující fake news bych viděl v tomto prostředí,“ uvedl Bašta a připomněl, že příčinou odchodu se stal článek o blízkém odvolání místopředsedkyně vlády, který se ukázal jako nepravdivý. Safronov odmítl prozradit zdroj své informace a odešel do novin Vědomosti.
Podle politického analytika propuštěný novinář s exkluzivními zdroji informací hledající nové působiště musel samozřejmě vzbudit zájem pracovníků západních tajných služeb působících v Ruské federaci. „Konec konců, mají to v popisu práce,“ dodal.
Bašta poukázal na to, že nové jmenování Ivana Safronova na místo poradce generálního ředitele Federální kosmické agentury v květnu letošního roku se v čase shoduje s diplomatickým skandálem kolem ricinové kauzy.
„Ruské tajné služby musely odpovědět na zhoršení vztahů s Českou republikou, zejména pak na tzv. ricinovou aféru. Problém mohl být v tom, že zatčení a obvinění novináře by vyvolalo jen malou a spíše negativní publicitu. Proto bylo třeba Ivana Safronova povýšit do viditelnější pozice, což post Rogozinova poradce plně splňoval,“ popisuje politik.
V této rovnici však zůstává ještě jedna neznámá z české strany.
„To, že jeho údajný český řídící důstojník nebyl také zatčen, se asi dá vysvětlit jeho diplomatickým statutem. Z tohoto hlediska je úplně jedno, jak nakonec dopadne soud o
vlastizradě. Okamžitým publikováním informace o zatčení se naplnil účel celé operace,“ prohlásil s tím, že „napříště bude ruská odpověď na obviňování z nelegálních aktivit ruských tajných služeb v České republice odmítána poukazem na zatčeného českého špiona v Moskvě a české neschopnosti dokázat totéž v Praze“.
Na konci svého komentáře Bašta vyjádřil obavu, že další odveta za ricinovou aféru ještě přijde.
Bašta není prvním z českých politiků, kdo udělal paralelu mezi obviněním Safronova z vlastizrady a nedávným vyústěním ricinové kauzy, kdy z Česka byli vyhoštěni dva ruští diplomaté, včetně šéfa Ruského střediska vědy a kultury Andreje Končakova.
V rozhovoru pro ruskou službu BBC bývalý náčelník české Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor řekl, že kauza Safronova nevznikla během jednoho měsíce. FSB musela vědět, že v této kauze je něco, za co se lze chytnout, a proto to vytáhli na povrch pravě po diplomatickém skandálu.
Dříve zadržení poradce šéfa vesmírné agentury Roskosmos a bývalého novináře Safronova s ricinovou kauzou spojil i bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec. Podle něj někdo z ruských vyhoštěných diplomatů z Prahy mohl Safronova odhalit.
Média informovala o zadržení Safronova v úterý ráno. Jak uvádí Centrum pro styk s veřejností FSB, vyšetřovatelé se domnívají, že při plnění úkolu jedné z tajných služeb NATO shromažďoval a předával jejímu zástupci státní tajemství o vojensko-technické spolupráci, obraně a bezpečnosti Ruské federace. Podle vyšetřovatelů se Safronov dopustil trestného činu ze zištných motivů.
„Vyšetřovatelé se domnívají, že Safronov byl v roce 2012 najat českými tajnými službami a v roce 2017 dostal úkol od jejich zástupce, načež mu v témže roce předal tajné informace,“ řekl Pavlov.
Podle druhého Safronovova advokáta Jevgenije Smirnova jde o předání tajných informací týkajících se dodávek zbraní do zemí Afriky a Blízkého východu.
Jak vysvětlil Smirnov, vyšetřovatelé se domnívají, že česká tajná služba jednala pod kontrolou Spojených států.