Jindřich Kabát byl v období 1992–1994 byl ministrem kultury a dříve působil také jako první náměstek ministra vnitra a zmocněnec vlády pro otázky uprchlíků. Kabát se „proslavil“ například tím, že jako ministr stál u rozjezdu neúspěšné loterie Česká lotynka. Kvůli tomuto projektu tehdy stát přišel o 300 milionů Kč.

Kdo byl Jindřich Kabát?

Připomeňme, že Kabát se narodil 24. dubna 1953 a vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté pracoval jako klinický psycholog na Lékařské fakultě UK v Praze a v 80. letech přednášel na DAMU. Mimo to však působil také jako psycholog Činohry Národního divadla, vyučoval psychologii umění na Filozofické fakultě UK, v 90. letech pracoval jako pedagog na Vyšší odborné škole žurnalistiky a na přelomu tisíciletí zase působil na Teologické fakultě UK.

Než dotyčný zaujal post českého ministra kultury, předcházelo tomu působení v témže úřadě, ale na pozici prvního náměstka. Mimo jiné byl Kabát rovněž členem mezivládní Komise ministrů vlád ČR a SR, jež odpovídala za rozdělení bývalého Československa. Dotyčný ale také zastával funkci místopředsedy českého výboru UNESCO.

V roce 1994 se stal na krátkou dobu i předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jejímž členem byl až do srpna 1998. Kabát dále působil v letech 1992 až 1994 jako předseda KDU a po sloučení s ČSL byl místopředsedou KDU-ČSL.

Kabát vs. Česká lotynka

Jak již bylo naznačeno, někdejší ministr byl známý především kvůli neúspěšné loterii Česká lotynka, u jejíhož zrodu stál. Tato loterie byla zamýšlena na podporu kultury, ale stát kvůli ní nakonec zastavil dvě památkově chráněné budovy v centru Prahy.

V této kauze exministr stanul až před soudem, který jej ale v roce 2002 zprostil obžaloby z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Resort kultury měl podle obžaloby za úkol domy pouze spravovat a neměl oprávnění dát je do zástavy. Soud nakonec dospěl k závěru, že Kabátovo jednání nepředstavovalo trestný čin.

Pokud jde o případ České lotynky, jednalo se o projekt samofinancování kultury z výnosů loterie provozované státem. Prostřednictvím firmy KJD ji provozoval Státní fond kultury, jehož správcem byl práve resort kultury. Fond neměl finanční prostředky, a tak si ministerstvo vzalo úvěr 300 milionů korun u Komerční banky. Zaručilo se za něj zástavou domu U Hybernů a Domu U Černé Matky boží. Zástavní smlouvu přitom stvrdil svým podpisem právě zesnulý ministr Kabát.

Loterie ale nakonec zkrachovala a fond musel uhradit úvěr. Téměř 300 milionů bylo zaplaceno ze státního rozpočtu a fond měl tuto část splácet. Za 20 let ale splatil jen asi 30 milionů korun, a to navzdory vlastnictví zmíněných domů. Až v roce 2016 stát fond oddlužil.