C/2020 F3 (NEOWISE) je kometa objevená 27. března 2020 infračerveným vesmírným teleskopem NEOWISE. Dříve byla fotografována z Mezinárodní vesmírné stanice ruským kosmonautem Ivanem Vagnerem. Podle kosmonauta je to nejjasnější kometa za posledních sedm let.

„Ještě týden ji uvidíme pouhým okem. Obzvláště dobře je vidět v noci kolem 0:00 až 2:00 hodin. I sama je viditelná, i ocas je dobře vidět,” řekl Sanakojev.

Poté bude podle něj kometa viditelná už hůř. Je třeba ji hledat v severní části oblohy, nízko nad obzorem. Kometu lze vyfotit téměř jakýmkoliv fotoaparátem.

Vědec řekl, že sám pozoroval kometu na okraji Jekatěrinburgu. V centru města je ji vidět hůř, protože jsou tam lucerny.

„Takové jasné komety jsem neviděl 23 let. V roce 1997 byla taková jasná,” řekl Sanakojev.

Dodal, že mnoho lidí nazývá současnou kometu velikou. Méně nápadné komety lze vidět zhruba jednou za pět let.

Vědci objevili záhadné kruhy ve vesmíru

Analýza dat z radioteleskopů umožnila vědcům objevit dříve neznámý typ vesmírných objektů. Jsou zaoblené a mají jasnější okraje. Astrofyzici se domnívají, že jde o stopy tlakových vln z nějakých ohromných událostí mimo galaxii.

Na konci roku 2019 objevil australský komplex radioteleskopů ASKAP (Australian Square Kilometre Array Pathfinder) tři podivné kruhové objekty, které byly viditelné pouze v rádiových vlnách a nebyly detekovány v rentgenovém, optickém nebo infračerveném rozsahu. Astrofyzici je označili za „podivné rádiové kruhy“ či ORC (Odd Radio Circles).

Později byla existence dvou ze tří objektů potvrzena s pomocí australského radioteleskopu Compact Array. V archivních datech radioteleskopu Giant MetreWave z roku 2013 byl poté objeven další, tedy čtvrtý, ORC.

ORC připomínají kruhy nebo bubliny, tři z nich jsou zvláště zářivé na okrajích. Vědci v čele s astrofyzikem Rayem Norrisem z australské Western Sydney University se domnívají, že objevili novou třídu vesmírných objektů. Připouštějí však, že to mohou být neobvyklé projevy již známých zbytků supernov, planetárních mlhovin, protoplanetárních disků apod.

Avšak pouze dva z ORCů mají optickou galaxii blízko centra rádiového záření, další dva nejsou spojeny s galaktickou aktivitou. Přitom ORC 3 je podobný homogennímu disku, zatímco ostatní tři jsou spíše prstence. Jejich radiospektrální index neodpovídá indexu planetárních mlhovin a na studovaném vesmírném úseku je jich příliš mnoho, aby šlo o zbytky supernov, které jsou mnohem méně běžné.

Všechny čtyři objekty se nacházejí ve vysokých galaktických šířkách, ale jejich vzdálenost není známa, a proto není možné mluvit o jejich skutečné velikosti. Vědci uvádějí, že k pochopení podstaty těchto objektů je třeba provést další studii.