Francouzské ministerstvo obrany sestavilo seznam Afričanů, kteří se na straně Francie vyznamenali v bojích za druhé světové války. Katalog má být pro radnice inspirací při výběru jmen pro ulice a náměstí. Ministerstvo se netají tím, že iniciativa je reakcí na protesty proti rasismu, které vyvolala smrt amerického černocha George Floyda.

Jména, obličeje, životy těchto afrických hrdinů musí být součástí našich životů jako svobodných občanů, protože bez nich bychom jimi nebyli, „uvedla státní tajemnice ministerstva obrany Genevieve Darrieussecqová.

Na seznamu se objevily jména stovky Afričanů, kteří pocházeli z bývalých francouzských kolonií a během druhé světové války bojovali na straně Francie proti nacistickému Německu. Podle agentury AFP je mezi nimi hodně Senegalců, ale i mnoho Severoafričanů. Bojovníci z jiných francouzských kolonií, například z jihovýchodní Asie, na seznamu nejsou.

Tajemnice ministerstva obrany se netají tím, že katalog je odpovědí na protesty proti rasismu, které i ve Francii vypukly v reakci na květnovou smrt amerického černocha George Floyda. Demonstranti často požadují odstranění soch či přejmenování ulic, které vzdávají poctu lidem s rasistickými názory.

Ve Francii asi největší kontroverzi vyvolává pařížská socha někdejšího francouzského ministra financí Jeana-Baptista Colberta (1619 až 1683). Zakladatel hospodářského směru známého jako merkantilismus se totiž podílel i na vzniku zákoníku Code Noir (Černý zákoník), který upravoval zacházení s otroky z Afriky.

„Než strhávat doporučuji stavět. Než přejmenovávat doporučuji pojmenovávat. Než vymazávat doporučuji vysvětlovat ve veřejném prostoru, „uvedla Darrieussecqová. Soudit minulost podle dnešních měřítek je podle ní mezi historiky považováno za „smrtelný hřích“.

Mezi spojeneckými vojáky, kteří se v srpnu 1944 v rámci operace Dragoon vylodili v jižní Francii, bylo více než 400 000 Afričanů. Tyto vojska se podílely mimo jiné na osvobození Marseille či Toulonu.